Co je dohoda o provedení práce (DPP)?
Dohoda o provedení práce (DPP) je jedna ze dvou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V praxi se často využívá pro brigády, sezónní výpomoc, jednorázové úkoly nebo práci v menším rozsahu. Neznamená to ale, že musí trvat jen několik dní nebo týdnů – DPP může být uzavřena i na delší dobu, rozhodující je především zákonný limit odpracovaných hodin.
V roce 2026 se na DPP vztahuje řada pravidel, která dříve platila především pro klasický pracovní poměr. Zaměstnavatel musí například předem rozvrhovat pracovní dobu, zaměstnanec může mít nárok na dovolenou a za určitých podmínek mu náleží také kompenzace za práci v noci, o víkendu nebo ve svátek.
V tomto článku si vysvětlíme, jak DPP funguje, kolik hodin na ni můžete odpracovat, kdy se platí sociální a zdravotní pojištění, jak se zdaňuje odměna a jak lze dohodu ukončit.
Co je dohoda o provedení práce?
Dohoda o provedení práce je základní pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravený zákoníkem práce. Patří mezi takzvané dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Druhou možností je dohoda o pracovní činnosti (DPČ).
DPP se často používá tam, kde není potřeba práce v rozsahu běžného pracovního poměru. Typicky jde například o:
- studentské brigády,
- sezónní výpomoc,
- práci ve skladu nebo při inventuře,
- promo akce a eventy,
- administrativní výpomoc,
- jednorázové nebo příležitostné práce,
- pravidelnou práci v menším ročním rozsahu.
DPP ale není ze zákona omezena například na jeden měsíc nebo jednu sezonu. Dohoda může trvat i několik měsíců, pokud je dodržen zákonný rozsah práce.
Kolik hodin můžete na DPP odpracovat?
Základním omezením DPP je maximálně 300 skutečně odpracovaných hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele.
Pokud máte u stejného zaměstnavatele během roku uzavřeno několik DPP, jejich odpracované hodiny se pro tento limit sčítají.
Například:
- první DPP: 120 odpracovaných hodin,
- druhá DPP u stejného zaměstnavatele: 100 hodin,
- zbývající prostor pro další práci na DPP v daném roce: 80 hodin.
Uzavřením několika DPP u stejné firmy tedy nelze limit 300 hodin obejít.
Platí 300 hodin pro všechny zaměstnavatele dohromady?
Ne. Limit se vztahuje vždy na jednoho konkrétního zaměstnavatele.
Pokud pracujete například na DPP pro firmu A a zároveň pro firmu B, můžete mít u každého zaměstnavatele samostatný limit až 300 odpracovaných hodin za kalendářní rok.
Hodiny odpracované u různých zaměstnavatelů se pro tento limit nesčítají.
Počítá se dovolená do limitu 300 hodin?
Ne. Do ročního limitu 300 hodin se započítává skutečný výkon práce.
Doba, kterou zaměstnanec nepracuje například kvůli čerpání dovolené nebo některým překážkám v práci, se do limitu 300 hodin nezahrnuje.
To znamená, že zaměstnanec může během roku skutečně odpracovat všech 300 hodin a vedle toho ještě čerpat dovolenou, na kterou mu vznikl nárok.
Co se stane po vyčerpání 300 hodin?
Po dosažení 300 skutečně odpracovaných hodin už zaměstnanec nemůže u stejného zaměstnavatele v daném kalendářním roce pokračovat v další práci na DPP.
DPP se ale automaticky nezmění na DPČ ani na pracovní poměr.
Pokud chtějí zaměstnanec a zaměstnavatel pokračovat ve spolupráci, musí případně uzavřít jiný vhodný pracovněprávní vztah, například:
- dohodu o pracovní činnosti,
- pracovní smlouvu.
Musí být DPP uzavřena písemně?
Ano, dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně. Zaměstnanec musí dostat jedno vyhotovení dohody.
V DPP musí být uvedena zejména doba, na kterou se dohoda uzavírá. V praxi by měla jasně upravovat také práci, kterou má zaměstnanec vykonávat, její předpokládaný rozsah a odměnu.
Dobře napsaná DPP by měla zaměstnanci umožnit jednoznačně zjistit například:
- jakou práci bude vykonávat,
- od kdy a do kdy dohoda platí,
- jaká je odměna,
- v jakém rozsahu bude pracovat,
- jakým způsobem bude odměna vyplácena,
- za jakých podmínek lze spolupráci ukončit.
Zaměstnavatel musí u DPP rozvrhnout pracovní dobu
DPP už neznamená, že zaměstnanec jednoduše přijde do práce kdykoliv podle aktuální potřeby zaměstnavatele.
Pracovní dobu zaměstnanců na DPP rozvrhuje zaměstnavatel předem v písemném rozvrhu.
Standardně musí zaměstnance seznámit s rozvrhem nebo jeho změnou nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je pracovní doba rozvržena.
Zaměstnanec a zaměstnavatel se ale mohou dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem.
To je praktické například u brigád, kde se směny domlouvají flexibilně podle možností brigádníka.
Jak dlouhá může být směna na DPP?
Také na dohodáře se vztahují pravidla pracovní doby a odpočinku.
Jedna směna nesmí být delší než 12 hodin.
Podle konkrétní délky směny a dalších podmínek se na zaměstnance vztahují také pravidla týkající se přestávek v práci, nepřetržitého denního odpočinku nebo odpočinku v týdnu.
DPP tedy není forma práce „bez pravidel pracovní doby“.
Kolik si můžete na DPP vydělat?
Zákon nestanovuje maximální hodinovou odměnu ani maximální celkový výdělek na DPP.
Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou na odměně dohodnout, musí ale respektovat minimální mzdu.
V roce 2026 činí minimální mzda při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin 134,40 Kč za hodinu.
Odměna z DPP proto nesmí být nižší než příslušná minimální mzda.
Pokud je odměna sjednána například za celý úkol, musí být i v takovém případě ve výsledku dodrženo zákonné minimum vzhledem k odpracované době.
Má zaměstnanec na DPP nárok na příplatky?
Ano. Dohodáři mají nárok na zákonné kompenzace za vybrané zvláštní režimy práce.
Za příslušných podmínek jde zejména o práci:
- ve svátek,
- v noci,
- v sobotu a v neděli,
- ve ztíženém pracovním prostředí.
Konkrétní způsob a výše kompenzace se řídí pravidly zákoníku práce pro odměňování zaměstnanců odměňovaných mzdou.
To je důležité zejména u brigád ve skladech, logistice, výrobě, gastronomii nebo dalších provozech, kde jsou běžné večerní, noční a víkendové směny.
Existuje na DPP práce přesčas?
Ne. Zaměstnanci pracující na DPP a DPČ nevykonávají práci přesčas ve smyslu zákoníku práce.
Proto jim nevzniká ani nárok na přesčasový příplatek.
To ale neznamená, že zaměstnavatel může dohodáře neomezeně nechávat pracovat déle. Stále musí dodržovat sjednaný rozsah práce, rozvrh směn, maximální délku směny a další pravidla pracovní doby.
DPP a sociální a zdravotní pojištění v roce 2026
Pro účast zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění je u DPP rozhodující měsíční příjem u konkrétního zaměstnavatele.
V roce 2026 činí rozhodná částka 12 000 Kč za kalendářní měsíc.
Prakticky tedy:
- do 11 999 Kč měsíčně – z této DPP za standardních podmínek nevzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění,
- od 12 000 Kč měsíčně – vzniká účast na pojištění a zaměstnavatel odvádí příslušné pojistné.
Není to tak, že by se pojistné platilo pouze z části nad 12 000 Kč. Dosažení rozhodné částky určuje účast na pojištění a pojistné se následně počítá z příslušného vyměřovacího základu.
Více DPP u jednoho zaměstnavatele se sčítá
Pokud máte během stejného kalendářního měsíce více DPP u stejného zaměstnavatele, jejich příjmy se pro účely rozhodné částky sčítají.
Například:
- DPP č. 1: 7 000 Kč,
- DPP č. 2 u stejného zaměstnavatele: 6 000 Kč.
Celkem jde o 13 000 Kč, takže byla překročena rozhodná částka 12 000 Kč.
DPP a DPČ se ale pro posouzení těchto hranic vzájemně nesčítají.
Pozor na zdravotní pojištění při DPP pod limitem
To, že se z konkrétní DPP pod rozhodnou částkou neodvádí zdravotní pojištění, ještě neznamená, že člověk zdravotní pojištění vůbec nemusí řešit.
Pokud například:
- nemáte jiné zaměstnání, ze kterého se zdravotní pojištění odvádí,
- nejste OSVČ,
- nepatříte mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát,
může být nutné řešit zdravotní pojištění samostatně jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Samotná DPP pod limitem tedy automaticky neznamená „žádné zdravotní pojištění“.
Jak se DPP zdaňuje?
Daňový režim závisí zejména na výši příjmu a na tom, zda má zaměstnanec u daného zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka k dani.
DPP s podepsaným Prohlášením poplatníka
Pokud máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka, příjem se zdaňuje zálohovou daní a můžete průběžně uplatňovat příslušné daňové slevy, zejména základní slevu na poplatníka.
Prohlášení poplatníka lze pro stejné období učinit pouze u jednoho zaměstnavatele.
DPP bez Prohlášení poplatníka do 11 999 Kč
Pokud u zaměstnavatele nemáte učiněné Prohlášení poplatníka a příjem z DPP v roce 2026 nepřesáhne 11 999 Kč za kalendářní měsíc, může za splnění zákonných podmínek podléhat srážkové dani.
DPP bez Prohlášení poplatníka od 12 000 Kč
Při vyšším příjmu už se použije zálohová daň.
Je proto důležité neplést si limit pro pojistné a způsob zdanění s tvrzením, že „DPP do určité částky je bez daně“. Daň a pojistné jsou dvě různé věci.
Je DPP do 11 999 Kč bez daně?
Ne automaticky.
Častý omyl zní: „Když mám DPP pod limitem, nic se neplatí.“ Limit 12 000 Kč se ale týká především účasti na sociálním a zdravotním pojištění.
Daň z příjmu se posuzuje podle samostatných pravidel.
Výsledná daň může být například díky základní slevě na poplatníka nulová, pokud jsou splněny podmínky pro její uplatnění, ale nelze obecně říci, že každá DPP pod 12 000 Kč je automaticky osvobozena od daně.
Má student na DPP zvláštní daňovou slevu?
Ne. Samostatná sleva na studenta už neexistuje.
Student ale může za splnění stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci využívat například základní slevu na poplatníka.
Status studenta má zároveň význam v jiných oblastech, například při posuzování zdravotního pojištění, pokud je student státním pojištěncem.
Má zaměstnanec na DPP nárok na dovolenou?
Ano. Také zaměstnanci pracující na DPP mohou mít nárok na placenou dovolenou.
Pro vznik práva na dovolenou musí být splněny dvě základní podmínky:
- pracovněprávní vztah musí v daném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 28 kalendářních dní,
- zaměstnanec musí pro účely dovolené odpracovat alespoň 80 hodin.
Pro účely výpočtu dovolené se u dohod používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin týdně.
Do potřebné doby se mohou podle zákonných pravidel započítat také některé náhradní doby.
Kolik dovolené vznikne na DPP?
Samotné splnění podmínek 28 dní a 80 hodin neznamená automaticky například čtyři týdny placeného volna.
Dovolená se počítá v hodinách podle skutečného rozsahu práce a výměry dovolené u zaměstnavatele.
Čím více hodin zaměstnanec pro účely dovolené během roku odpracuje, tím větší nárok mu zpravidla vznikne.
Pokud pracovněprávní vztah skončí a zaměstnanec svou vzniklou dovolenou nevyčerpá, postupuje se při její náhradě podle pravidel zákoníku práce.
Počítá se čerpání dovolené do 300 hodin DPP?
Ne. Čerpání dovolené se nepovažuje za skutečný výkon práce pro účely ročního limitu 300 hodin.
Zajímavostí je, že pro samotný výpočet nároku na dovolenou se některé náhradní doby naopak mohou považovat za výkon práce.
Jde tedy o dva rozdílné výpočty, které není vhodné zaměňovat.
Nemoc na DPP a nemocenské pojištění
U nemoci je důležité zejména to, zda je zaměstnanec z dané DPP účasten nemocenského pojištění.
V roce 2026 účast na nemocenském pojištění u DPP vzniká při dosažení rozhodného příjmu 12 000 Kč za kalendářní měsíc.
Pokud účast na nemocenském pojištění vznikla, uplatní se podle konkrétní situace pravidla náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti a následně nemocenských dávek.
DPP pod hranicí pro účast na nemocenském pojištění sama o sobě nárok na nemocenské dávky z tohoto zaměstnání nezaloží.
Jak lze DPP ukončit?
Dohoda může skončit například:
- uplynutím sjednané doby,
- dohodou zaměstnance a zaměstnavatele,
- výpovědí,
- případně dalším způsobem sjednaným nebo umožněným zákonem.
Pokud není způsob ukončení sjednán jinak, lze právní vztah založený DPP písemně vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Výpovědní doba činí 15 dní a začíná dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně.
Také ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele je možné ke sjednanému dni.
Může zaměstnavatel dát výpověď bez důvodu?
Ano, u DPP je obecně možné dát písemnou výpověď bez uvedení důvodu, pokud si strany nesjednaly jiný režim.
Zaměstnavatel ale nesmí zaměstnance postihovat za to, že uplatnil svá zákonná práva.
Zákoník práce proto obsahuje určitou ochranu také pro zaměstnance na dohodu, například pokud mají důvodné podezření, že výpověď souvisela s využitím jejich zákonných práv.
Může dlouhodobý dohodář požádat o pracovní poměr?
Ano. Pokud pracovněprávní vztahy založené DPP nebo DPČ u stejného zaměstnavatele v souhrnu trvaly déle než 180 dní během předchozích 12 měsíců, může zaměstnanec písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru.
Neznamená to automatický nárok na pracovní smlouvu.
Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, musí za zákonných podmínek zaměstnanci poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.
DPP vs. DPČ: jaký je základní rozdíl?
| Parametr | DPP | DPČ |
|---|---|---|
| Rozsah práce | Max. 300 skutečně odpracovaných hodin ročně u jednoho zaměstnavatele | V průměru max. polovina stanovené týdenní pracovní doby |
| Při běžné 40hodinové týdenní pracovní době | Rozhoduje roční limit 300 hodin | Typicky průměrně max. 20 hodin týdně |
| Typické využití | Menší rozsah, příležitostná nebo sezónní práce | Pravidelnější práce ve větším rozsahu |
| Dovolená | Ano, po splnění podmínek | Ano, po splnění podmínek |
| Příplatky | Ano, za zákonem stanovených podmínek | Ano, za zákonem stanovených podmínek |
| Přesčas | Ne | Ne |
Můžete mít současně více DPP?
Ano. Zaměstnanec může současně pracovat na více DPP, a to u různých zaměstnavatelů.
U stejného zaměstnavatele je ale potřeba pamatovat na to, že:
- odpracované hodiny ze všech DPP se sčítají do ročního limitu 300 hodin,
- příjmy z více DPP se u téhož zaměstnavatele v jednom měsíci sčítají pro účely účasti na pojištění.
Pokud kombinujete různé pracovněprávní vztahy u stejného zaměstnavatele, je navíc potřeba respektovat pravidla zákoníku práce týkající se souběhu stejného druhu práce.
Výhody a nevýhody DPP
| Výhody | Omezení a rizika |
|---|---|
| Vhodná pro práci v menším rozsahu | Maximálně 300 odpracovaných hodin ročně u jednoho zaměstnavatele |
| Jednodušší ukončení než u pracovního poměru | Menší jistota dlouhodobého příjmu |
| Pod rozhodnou částkou nemusí z dohody vzniknout účast na pojištění | Je potřeba samostatně hlídat zdravotní pojištění, pokud nemáte jiný titul |
| Nárok na dovolenou po splnění podmínek | U velmi krátké dohody podmínky pro dovolenou nevzniknou |
| Nárok na vybrané příplatky | Na DPP se nevykonává práce přesčas |
| Lze ji kombinovat s dalšími zaměstnáními | Je potřeba hlídat daňové a pojistné důsledky souběhu příjmů |
Na co si dát před podpisem DPP pozor?
Před podpisem si zkontrolujte zejména:
- jaký druh práce budete vykonávat,
- jaká je hodinová nebo jinak sjednaná odměna,
- na jak dlouhou dobu je dohoda uzavřena,
- kolik hodin se předpokládá,
- jak budou plánovány směny,
- kdy a jak bude vyplácena odměna,
- jak lze dohodu ukončit,
- zda se očekávají noční, víkendové nebo sváteční směny,
- zda očekávaný měsíční příjem dosáhne hranice pro pojistné.
Vždy si ponechte vlastní vyhotovení podepsané dohody.
Jak funguje dohoda o provedení práce?
Dohoda o provedení práce je flexibilní pracovněprávní vztah vhodný zejména pro práci v menším rozsahu. Nemusí jít pouze o jednodenní nebo krátkodobou brigádu – hlavním omezením je maximálně 300 skutečně odpracovaných hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele.
DPP musí být písemná a zaměstnavatel musí zaměstnanci předem rozvrhovat pracovní dobu. Zaměstnanec má za splnění zákonných podmínek právo na dovolenou a na kompenzace za práci v noci, o víkendu, ve svátek nebo ve ztíženém pracovním prostředí.
V roce 2026 činí rozhodná částka pro účast zaměstnance na pojištění u DPP 12 000 Kč měsíčně. Při příjmu do 11 999 Kč za standardních podmínek z této dohody účast na sociálním a zdravotním pojištění nevzniká, což ale neznamená, že člověk nemusí zdravotní pojištění řešit z jiného titulu.
Minimální hodinová mzda v roce 2026 činí při standardní 40hodinové týdenní pracovní době 134,40 Kč za hodinu. Před podpisem DPP se proto vyplatí kontrolovat nejen nabízenou sazbu, ale také rozsah práce, plánování směn, způsob ukončení dohody a očekávaný měsíční příjem.
Otázky a odpovědi
Co je dohoda o provedení práce (DPP)?
DPP je jeden ze základních pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce a patří mezi dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Často se používá pro brigády a práci v menším rozsahu. U jednoho zaměstnavatele lze na DPP skutečně odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok.
Kolik hodin můžu na DPP odpracovat?
U jednoho zaměstnavatele lze na všech DPP dohromady odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok. U různých zaměstnavatelů se tento limit posuzuje samostatně. Dovolená a některé další náhradní doby se do limitu 300 skutečně odpracovaných hodin nezapočítávají.
Kolik si můžu na DPP vydělat bez sociálního a zdravotního pojištění?
V roce 2026 činí rozhodná částka pro účast na pojištění u DPP 12 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Při příjmu do 11 999 Kč za standardních podmínek účast na pojištění z této DPP nevzniká. Pokud máte u stejného zaměstnavatele více DPP, jejich příjmy se pro tento účel sčítají.
Má zaměstnanec na DPP nárok na dovolenou?
Ano. Právo na dovolenou může vzniknout, pokud pracovněprávní vztah v daném kalendářním roce nepřetržitě trvá alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec pro účely dovolené odpracuje alespoň 80 hodin. Výše vzniklé dovolené se následně počítá podle zákonných pravidel v hodinách.
Jak lze DPP ukončit?
Pokud si zaměstnanec a zaměstnavatel nesjednali jiný způsob, lze DPP písemně vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou. Ta začíná běžet dnem doručení výpovědi druhé straně. Dohodu lze samozřejmě ukončit také vzájemnou dohodou.