Jobni.cz – pracovní portál

Jaká je minimální mzda v ČR?

Blog • 8 minut čtení
Jaká je minimální mzda v ČR?

Minimální mzda je nejnižší přípustná odměna za práci, pod kterou zaměstnavatel nesmí při dodržení zákonných podmínek klesnout. Nezáleží přitom na tom, zda zaměstnanec pracuje v pracovním poměru, na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Přesto kolem minimální mzdy panuje řada nejasností – lidé si ji pletou se zaručeným platem, nevědí, které složky odměny se do ní započítávají, nebo netuší, co dalšího její výše ovlivňuje. Tento článek shrnuje aktuální stav pro rok 2026 a vysvětluje důležité souvislosti, které se běžně přehlížejí.

Aktuální výše minimální mzdy v roce 2026

Od 1. ledna 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč měsíčně při plném úvazku a stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Minimální hodinová mzda činí 134,40 Kč. Oproti roku 2025, kdy byla minimální mzda 20 800 Kč měsíčně a 124,40 Kč za hodinu, jde o zvýšení o 1 600 Kč měsíčně.

Jde o hrubou částku. Zaměstnanci se z hrubé mzdy sráží záloha na daň z příjmů a zaměstnanecká část sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel vedle toho odvádí také svou část povinného pojistného. Čistá mzda při hrubé mzdě 22 400 Kč vychází při podepsaném prohlášení poplatníka, uplatnění základní slevy na poplatníka a bez dalších slev, zvýhodnění nebo srážek přibližně na 19 000 Kč.

Pokud máte sjednanou kratší pracovní dobu, měsíční minimální mzda se snižuje úměrně délce úvazku. Při úvazku 20 hodin týdně, tedy při polovině běžné čtyřicetihodinové pracovní doby, odpovídá měsíční minimum částce 11 200 Kč. Minimální hodinová sazba se však u kratšího úvazku nemění.

Poměrně se měsíční minimum upravuje také tehdy, pokud zaměstnanec v daném měsíci neodpracoval celou pracovní dobu, například kvůli nástupu do zaměstnání v průběhu měsíce, skončení pracovního poměru nebo jiné překážce. Nelze proto automaticky porovnávat každou nižší měsíční výplatu s částkou 22 400 Kč bez zohlednění úvazku a skutečně odpracované doby.

Jak se minimální mzda určuje

Od roku 2025 se minimální mzda stanovuje podle valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce. Její výše se odvozuje od predikce průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství pro následující kalendářní rok. Tuto predikci zveřejňuje Ministerstvo financí a následně se násobí koeficientem stanoveným vládou.

Výsledná měsíční minimální mzda se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Z měsíční částky se následně vypočítává také minimální hodinová mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Ministerstvo práce a sociálních věcí musí výsledné částky vyhlásit ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Koeficient se nestanovuje automaticky jednou provždy. Vláda jej určuje vždy pro období dvou let s ohledem na přiměřenost minimální mzdy, její kupní sílu, životní náklady, obecnou úroveň mezd, tempo jejich růstu a další ekonomické ukazatele.

Cílem Ministerstva práce a sociálních věcí je, aby minimální mzda dlouhodobě rostla směrem k 47 % průměrné mzdy do roku 2029. V roce 2026 použitý koeficient odpovídá 43,4 % predikované průměrné mzdy. Nový mechanismus má zvýšit předvídatelnost vývoje minimální mzdy, protože zaměstnavatelé i zaměstnanci znají způsob jejího výpočtu a nemusí čekat pouze na každoroční politické vyjednávání o konkrétní částce.

Vývoj minimální mzdy v posledních letech

Rok Měsíční minimální mzda Hodinová minimální mzda
2024 18 900 Kč 112,50 Kč
2025 20 800 Kč 124,40 Kč
2026 22 400 Kč 134,40 Kč

Co se do minimální mzdy nepočítá

Při posuzování, zda mzda nebo odměna z dohody dosahuje zákonného minima, se nezapočítávají některé zvláštní složky odměny. Do částky, která se porovnává s minimální mzdou, se nezahrnují:

  • mzda za práci přesčas
  • příplatek za práci ve svátek
  • příplatek za noční práci
  • příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
  • příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví
  • příplatek za práci v sobotu a v neděli

Tyto částky musí být poskytnuty nad rámec mzdy nebo odměny, která sama o sobě dosahuje alespoň příslušné úrovně minimální mzdy. Zaměstnavatel tedy nemůže splnění minimální mzdy zdůvodnit tím, že do ní započítá například zákonný příplatek za noční práci, víkendovou směnu nebo práci ve svátek.

Do mzdy posuzované pro účely minimální mzdy se naopak mohou započítat některé jiné mzdové složky, například osobní ohodnocení, prémie nebo výkonnostní odměny, pokud nejde o některý ze zákonem výslovně vyloučených příplatků. Rozhodující proto nemusí být pouze částka označená ve výplatní pásce jako základní mzda, ale celková započitatelná mzda za vykonanou práci.

Co když vám zaměstnavatel platí méně

Pokud započitatelná mzda nebo odměna z dohody nedosáhne příslušné minimální mzdy, má zaměstnavatel povinnost vyplatit zaměstnanci doplatek. Neznamená to však, že každý zaměstnanec musí za každý kalendářní měsíc obdržet přesně 22 400 Kč bez ohledu na úvazek a počet odpracovaných hodin. Měsíční minimum se u kratšího úvazku nebo neodpracované části měsíce úměrně snižuje.

U zaměstnance odměňovaného mzdou se doplatek určuje jako rozdíl mezi dosaženou mzdou a příslušnou měsíční minimální mzdou, případně jako rozdíl mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodinu a minimální hodinovou mzdou. Použití měsíční nebo hodinové minimální mzdy má být sjednáno, stanoveno nebo určeno předem. Pokud tomu tak není, použije se pro výpočet doplatku hodinová minimální mzda.

U zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti se odměna posuzuje podle počtu odpracovaných hodin. Jestliže odměna připadající na jednu hodinu nedosahuje minimální hodinové mzdy, musí zaměstnavatel doplatit rozdíl. V roce 2026 proto odměna za jednu odpracovanou hodinu nesmí být nižší než 134,40 Kč.

Povinnost dodržovat minimální mzdu se vztahuje na zaměstnance v pracovním poměru i pracovníky zaměstnané na DPP nebo DPČ. Nerozhoduje ani to, zda je pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, nebo neurčitou.

Pokud se domníváte, že vám zaměstnavatel minimální mzdu nevyplácí správně, nejprve si zkontrolujte pracovní smlouvu, dohodu, mzdový výměr, evidenci odpracovaných hodin a výplatní pásku. Můžete zaměstnavatele písemně požádat o vysvětlení a doplacení rozdílu. Pokud nápravu odmítne, můžete podat podnět Státnímu úřadu inspekce práce nebo příslušnému oblastnímu inspektorátu práce. Individuální peněžní nárok zaměstnance však může závazně přiznat pouze soud.

Zaručený plat – proč se dnes týká jen veřejné sféry

Do konce roku 2024 se vedle minimální mzdy používal také systém nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ten rozděloval práce do několika skupin podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a stanovoval pro ně vyšší minimální hranice odměny.

Od roku 2025 byly nejnižší úrovně zaručené mzdy v soukromé sféře zrušeny. Zaměstnanci odměňovaní mzdou mají ze zákona zajištěnou alespoň minimální mzdu, pokud jim vyšší částku nezaručuje pracovní nebo kolektivní smlouva, vnitřní předpis či mzdový výměr.

Ve veřejných službách a správě zůstal zachován systém nejnižších úrovní, nově označovaný jako zaručený plat. Týká se zaměstnanců, kterým je za práci poskytován plat, a také státních zaměstnanců. Práce jsou rozděleny do čtyř skupin podle požadovaného vzdělání a náročnosti. Pro rok 2026 činí nejnižší měsíční úrovně zaručeného platu při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době 22 400 Kč, 26 880 Kč, 31 360 Kč a 35 840 Kč.

Na co všechno má výše minimální mzdy vliv

Minimální mzda není pouze spodní hranicí odměny za práci. Její výše se používá také při některých dalších daňových a pojistných výpočtech, které se mohou týkat zaměstnanců, důchodců i osob bez zdanitelných příjmů:

  • Měsíční daňový bonus na dítě – zaměstnanec může měsíční daňový bonus získat pouze v měsíci, ve kterém jeho započitatelný příjem ze závislé činnosti dosáhne alespoň poloviny minimální mzdy. V roce 2026 jde o částku 11 200 Kč. Pro uplatnění daňového bonusu za celý rok musí příjmy ze zaměstnání nebo samostatné činnosti dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy 134 400 Kč.
  • Zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů – osoby bez zdanitelných příjmů si platí zdravotní pojištění ve výši 13,5 % minimální mzdy. V roce 2026 proto měsíčně odvádějí 3 024 Kč.
  • Minimální vyměřovací základ zaměstnance pro zdravotní pojištění – u zaměstnanců, na které se vztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, se zdravotní pojištění odvádí alespoň z částky odpovídající minimální mzdě. Existují však zákonné výjimky, například pro některé státní pojištěnce.
  • Osvobození pravidelně vyplácených důchodů od daně – pravidelně vyplácené důchody a penze jsou od daně osvobozeny do ročního limitu odpovídajícího 36násobku minimální mzdy. Při minimální mzdě 22 400 Kč činí tento limit pro rok 2026 celkem 806 400 Kč.

Naopak limit pro účast zaměstnanců pracujících na DPP na nemocenském pojištění se neurčuje přímo jako násobek minimální mzdy. Odvozuje se od průměrné mzdy podle pravidel nemocenského pojištění. Stejně tak se minimální mzda přímo nepoužívá pro výpočet nezabavitelné částky při exekuci nebo oddlužení. Ta se v roce 2026 odvozuje zejména od životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu.

Co si z toho odnést

V roce 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč měsíčně, respektive 134,40 Kč za hodinu. Jde o hrubou částku platnou při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. U kratšího úvazku nebo neodpracované části měsíce se měsíční minimum snižuje úměrně, zatímco minimální hodinová sazba zůstává stejná.

Při posuzování minimální mzdy se nezapočítává mzda za přesčas ani zákonné příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu nebo ve ztíženém pracovním prostředí. Jestliže započitatelná mzda nebo hodinová odměna z dohody zákonného minima nedosáhne, zaměstnavatel musí zaměstnanci vyplatit doplatek.

Od roku 2025 se minimální mzda stanovuje podle valorizačního mechanismu založeného na predikované průměrné mzdě a koeficientu určeném vládou. Cílem je postupné zvýšení jejího podílu na průměrné mzdě na 47 % do roku 2029. Minimální mzda zároveň ovlivňuje například podmínky pro daňový bonus, pojistné osob bez zdanitelných příjmů, minimální vyměřovací základ některých zaměstnanců a limit pro osvobození pravidelných důchodů od daně.


Otázky a odpovědi

Jaká je minimální mzda v ČR v roce 2026?

Minimální mzda v ČR činí od 1. ledna 2026 celkem 22 400 Kč hrubého měsíčně při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Minimální hodinová mzda je 134,40 Kč. Tyto částky představují nejnižší přípustnou odměnu za práci a vztahují se také na zaměstnance pracující na DPP nebo DPČ.

Kolik je čistá minimální mzda v roce 2026?

Čistá minimální mzda není pro každého zaměstnance stejná, protože závisí na uplatněných daňových slevách, daňovém zvýhodnění na děti, exekucích a dalších srážkách. Zaměstnanec bez dětí, který má podepsané prohlášení poplatníka a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka, dostane z hrubé minimální mzdy 22 400 Kč přibližně 19 000 Kč čistého.

Platí minimální mzda také pro DPP a DPČ?

Ano, minimální mzda platí také pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U pracovníků na dohodu se porovnává odměna připadající na jednu odpracovanou hodinu s minimální hodinovou mzdou. V roce 2026 proto odměna nesmí být nižší než 134,40 Kč hrubého za hodinu. Pokud je nižší, zaměstnavatel musí rozdíl doplatit.

Počítají se příplatky do minimální mzdy?

Do minimální mzdy se nezapočítává mzda za práci přesčas ani příplatky za práci v noci, o víkendu, ve svátek nebo ve ztíženém pracovním prostředí. Tyto částky musí zaměstnanec dostat nad rámec odměny, která dosahuje alespoň minimální mzdy. Některé jiné složky, například prémie, osobní ohodnocení nebo výkonnostní odměny, se naopak započítat mohou.

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplácí minimální mzdu?

Nejprve zkontrolujte pracovní smlouvu nebo dohodu, mzdový výměr, evidenci odpracovaných hodin a výplatní pásku. Poté zaměstnavatele písemně požádejte o vysvětlení a doplacení chybějící částky. Pokud nápravu odmítne, můžete podat podnět oblastnímu inspektorátu práce. Samotný nárok na doplacení mzdy může v případě sporu závazně přiznat soud.