Jaké jsou příplatky za víkendy a svátky?

07. 09. 2026 • Blog • 12 minut čtení

Za práci o víkendu, v noci, ve svátek nebo přesčas nemusí zaměstnanec dostat pouze běžnou mzdu za odpracované hodiny. Zákoník práce pro tyto situace stanovuje zvláštní kompenzace v podobě příplatků nebo náhradního volna. Přesná pravidla se liší podle toho, zda je zaměstnanec odměňován mzdou v podnikatelské sféře, nebo platem ve veřejné a státní sféře.

Nárok na kompenzaci za práci v noci, v sobotu a neděli nebo ve svátek mají za příslušných podmínek také zaměstnanci pracující na DPP a DPČ. U dohod se však neuplatňuje práce přesčas, takže dohodářům nevzniká nárok na příplatek za přesčas. V tomto článku přehledně vysvětlujeme, kolik činí příplatek za víkend, noc, svátek a přesčas, jak se jednotlivé příplatky kombinují a z čeho se vypočítávají.

Rychlý přehled příplatků za víkend, noc, svátek a přesčas

Typ práce	Zaměstnanec odměňovaný mzdou	Zaměstnanec odměňovaný platem
Práce v sobotu a neděli	Nejméně 10 % průměrného výdělku	25 % průměrného hodinového výdělku
Noční práce	Nejméně 10 % průměrného výdělku	20 % průměrného hodinového výdělku
Práce ve svátek	Dosažená mzda + náhradní volno; po dohodě místo volna příplatek nejméně 100 % průměrného výdělku	Plat + náhradní volno; po dohodě místo volna příplatek 100 % průměrného hodinového výdělku
Práce přesčas	Nejméně 25 % průměrného výdělku, pokud není poskytnuto náhradní volno nebo nejde o zákonnou výjimku	25 % průměrného hodinového výdělku, ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu 50 %, pokud není poskytnuto náhradní volno

Tabulka uvádí základní zákonná pravidla. U mzdy mohou být některé příplatky sjednány odlišně a konkrétní zaměstnavatel může samozřejmě poskytovat také výhodnější podmínky.

Mzda a plat nejsou totéž

Pro správné pochopení příplatků je důležité rozlišovat mezi mzdou a platem.

Mzdu pobírají typicky zaměstnanci soukromých firem a dalších zaměstnavatelů, kteří nespadají do zákonného režimu platu. Výše a způsob poskytování mzdy se řídí zejména zákoníkem práce, smlouvou, mzdovým výměrem, kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

Plat se používá u zákonem vymezených zaměstnavatelů veřejné sféry, například u některých státních, obecních, krajských a příspěvkových organizací. Způsob jeho určení je podstatně přísněji upraven zákonem a prováděcími předpisy.

Proto není přesné všechny zaměstnance jednoduše dělit na „soukromý“ a „veřejný“ sektor podle oboru. Rozhodující je právní režim konkrétního zaměstnavatele a způsob odměňování zaměstnance.

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Pokud zaměstnanec odměňovaný mzdou pracuje v sobotu nebo v neděli, přísluší mu vedle dosažené mzdy také příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Například pokud činí průměrný hodinový výdělek zaměstnance 200 Kč, zákonný příplatek při standardním nastavení představuje nejméně:

200 Kč × 10 % = 20 Kč za každou hodinu práce v sobotu nebo v neděli.

Za osmihodinovou sobotní směnu by tak příplatek činil nejméně 160 Kč nad rámec mzdy za odpracované hodiny.

Zákoník práce zároveň u zaměstnanců odměňovaných mzdou umožňuje sjednat jinou minimální výši a jiný způsob určení příplatku. Konkrétní pravidla proto mohou vyplývat například z kolektivní smlouvy nebo individuální dohody se zaměstnancem.

Příplatek za sobotu a neděli ve veřejné sféře

U zaměstnance odměňovaného platem je úprava odlišná. Za každou hodinu práce v sobotu nebo v neděli přísluší příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

Pokud tedy zaměstnanec dosahuje průměrného hodinového výdělku 200 Kč, příplatek činí:

200 Kč × 25 % = 50 Kč za hodinu.

Za osmihodinovou směnu by tak příplatek za sobotu nebo neděli představoval 400 Kč.

Co když víkendová směna začíná v pátek a končí v sobotu?

Příplatek se neposuzuje podle toho, jak zaměstnavatel směnu pojmenoval, ale podle skutečné doby výkonu práce.

Pokud například směna začíná v pátek ve 22:00 a končí v sobotu v 6:00, do sobotního příplatku se standardně zahrnou hodiny, které zaměstnanec skutečně odpracoval v sobotu.

Současně jde o noční práci, takže mohou vzniknout dva různé nároky současně – příplatek za noční práci a příplatek za sobotu.

Příplatek za noční práci

Noční dobou je podle zákoníku práce doba mezi 22:00 a 6:00.

Zaměstnanci odměňovanému mzdou přísluší za dobu noční práce vedle dosažené mzdy příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku.

Pokud činí průměrný hodinový výdělek 200 Kč, představuje standardní zákonné minimum:

200 Kč × 10 % = 20 Kč za každou hodinu noční práce.

Stejně jako u práce v sobotu a neděli může být u mzdy sjednána jiná minimální výše a způsob určení příplatku.

Noční příplatek ve veřejné sféře

U zaměstnance odměňovaného platem je příplatek za noční práci vyšší a zákon jej stanovuje na 20 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu noční práce.

Při průměrném hodinovém výdělku 200 Kč jde o:

200 Kč × 20 % = 40 Kč za hodinu noční práce.

Počítá se noční příplatek za celou směnu?

Ne automaticky. Noční příplatek přísluší pouze za dobu skutečně odpracovanou mezi 22:00 a 6:00.

Pokud například zaměstnanec pracuje od 18:00 do 2:00, noční příplatek mu náleží pouze za část směny od 22:00 do 2:00, tedy za čtyři hodiny.

Příplatek za práci ve svátek

Práce ve svátek se od práce o víkendu nebo v noci liší tím, že zákon jako základní kompenzaci používá náhradní volno.

Zaměstnanci odměňovanému mzdou za dobu práce ve svátek přísluší:

dosažená mzda za odpracovanou dobu a
náhradní volno v rozsahu práce vykonané ve svátek.

Náhradní volno má zaměstnavatel poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.

Za dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Lze místo volna dostat za svátek příplatek?

Ano, ale musí se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout.

Místo náhradního volna může zaměstnanec dostat k dosažené mzdě příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku.

Pokud například průměrný hodinový výdělek činí 200 Kč, za jednu hodinu práce ve svátek může při této variantě zaměstnanec získat:

mzdu za odpracovanou hodinu a
příplatek nejméně 200 Kč.

U osmihodinové směny tak samotný příplatek za svátek odpovídá nejméně osminásobku průměrného hodinového výdělku.

Práce ve svátek ve veřejné sféře

Také u zaměstnanců odměňovaných platem je základním pravidlem náhradní volno.

Za práci ve svátek zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradní volno ve stejném rozsahu, v jakém ve svátek pracoval. Za dobu čerpání tohoto volna se zaměstnanci plat nekrátí.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že místo náhradního volna dostane zaměstnanec příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce ve svátek.

Nejde tedy o 100 % platového tarifu, ale o 100 % průměrného hodinového výdělku.

Co když svátek připadne na běžný pracovní den a zaměstnanec nepracuje?

Pokud zaměstnanec odměňovaný mzdou nepracuje proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu, která mu kvůli svátku ušla.

U zaměstnance odměňovaného platem se v takové situaci plat z důvodu svátku nekrátí.

Důležité tedy je, zda měl zaměstnanec na daný den podle rozvrhu skutečně pracovat. Pokud například zaměstnanec běžně v pondělí směnu nemá a na pondělí připadne svátek, nevzniká mu automaticky nárok na další placené volno.

Příplatek za práci přesčas

Prací přesčas není každá práce o víkendu nebo mimo běžnou směnu. Zákoník práce ji definuje jako práci vykonanou za stanovených podmínek nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

U zaměstnance odměňovaného mzdou přísluší za práci přesčas:

dosažená mzda a
příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku.

Zaměstnanec se však může se zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo příplatku.

Kdy příplatek za přesčas nemusí být vyplacen?

Existuje i situace, kdy je mzda předem sjednána s přihlédnutím k určitému rozsahu případné práce přesčas.

Takové ujednání musí být skutečně sjednáno a musí současně určit rozsah přesčasové práce, ke které bylo při sjednání mzdy přihlédnuto.

U běžného zaměstnance lze tímto způsobem sjednat nejvýše 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok. Pro vedoucí zaměstnance platí zvláštní pravidla.

Přesčas ve veřejné sféře

U zaměstnance odměňovaného platem je příplatek za přesčas standardně:

25 % průměrného hodinového výdělku,
50 % průměrného hodinového výdělku, pokud jde o práci přesčas ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Také zde může být po dohodě poskytnuto náhradní volno místo příslušného plnění za přesčas.

Není úplně přesné zjednodušovat 50% sazbu jako „přesčas o víkendu“. Rozhodující je, zda jde o den nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, což nemusí být u směnného provozu vždy sobota nebo neděle.

Mají nárok na víkendové a sváteční příplatky také zaměstnanci na DPP a DPČ?

Ano. Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti mají právo na kompenzaci za:

práci ve svátek,
noční práci,
práci v sobotu a v neděli,
práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Pro tyto účely se odměna z dohody posuzuje obdobně jako mzda.

Dohodář tak může například při sobotní noční směně získat současně kompenzaci za práci v sobotu i za práci v noci.

Lze mít příplatek zahrnutý přímo v odměně z DPP nebo DPČ?

U dohody lze za určitých podmínek sjednat odměnu již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli.

Musí však být současně sjednáno:

v jakém rozsahu se s takovou prací počítá a
jaká výše příplatků byla do sjednané odměny zahrnuta.

Pokud zaměstnanec odpracuje v takovém režimu více hodin, než kolik bylo zahrnuto v dohodnuté odměně, přísluší mu za další hodiny odpovídající příplatek.

Proč dohodáři nemají příplatek za přesčas?

Na DPP ani DPČ se práce přesčas nevykonává. Právní úprava dohod neumožňuje, aby zaměstnanec pracující na DPP nebo DPČ vykonával práci přesčas ve smyslu zákoníku práce.

Proto dohodářům nevzniká ani samostatný nárok na příplatek za práci přesčas.

To ale neznamená, že by zaměstnanec na dohodu nemohl pracovat například večer, v noci, v sobotu, v neděli nebo ve svátek. Za tyto režimy mu přísluší odpovídající kompenzace.

Sčítají se příplatky za noc, víkend, svátek a přesčas?

Ano, pokud jedna odpracovaná hodina současně splňuje podmínky pro několik různých příplatků, mohou se jednotlivé nároky kombinovat.

Situace	Možné nároky
Noční směna v neděli	Příplatek za noční práci + příplatek za neděli
Práce ve svátek, který připadne na sobotu	Kompenzace za svátek + příplatek za sobotu
Noční práce ve svátek	Kompenzace za svátek + příplatek za noční práci
Přesčas v neděli v noci	Příplatek za přesčas + příplatek za neděli + příplatek za noční práci

Konkrétní výsledná částka závisí na tom, zda je zaměstnanec odměňován mzdou nebo platem, na jeho průměrném výdělku a na případných individuálních či kolektivních ujednáních.

Praktický příklad: noční směna v neděli

Představme si zaměstnance v soukromé firmě, který má průměrný hodinový výdělek 200 Kč a pracuje v neděli od 22:00 do 24:00.

Pokud zaměstnavatel používá základní zákonné sazby, za každou z těchto dvou hodin vzniká vedle mzdy:

příplatek za neděli: 20 Kč za hodinu,
příplatek za noční práci: 20 Kč za hodinu.

Za dvě hodiny tak samotné příplatky představují:

2 × 20 Kč + 2 × 20 Kč = 80 Kč.

K tomu zaměstnanci samozřejmě přísluší také mzda za dvě skutečně odpracované hodiny.

Praktický příklad: práce ve svátek

Zaměstnanec odměňovaný mzdou pracuje osm hodin ve svátek a jeho průměrný hodinový výdělek činí 200 Kč.

Standardním řešením je:

dosažená mzda za osm hodin práce a
osm hodin náhradního volna, za které při čerpání dostane náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem místo volna dohodne na příplatku, činí zákonné minimum příplatku:

8 × 200 Kč = 1 600 Kč.

Těchto 1 600 Kč je příplatek navíc k dosažené mzdě za odpracovanou směnu.

Co je průměrný výdělek?

Řada příplatků se nepočítá přímo ze základní hodinové sazby uvedené například v pracovní smlouvě, ale z takzvaného průměrného výdělku.

Průměrný výdělek zaměstnavatel zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaných zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v tomto období.

Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí.

To znamená, že:

od ledna se zpravidla používají údaje z října až prosince,
od dubna údaje z ledna až března,
od července údaje z dubna až června,
od října údaje z července až září.

Průměrný výdělek proto nemusí být totožný se základní hodinovou mzdou zaměstnance. Mohou jej ovlivňovat například některé prémie, odměny a další složky mzdy zahrnované podle pravidel zákoníku práce.

Co když zaměstnanec v předchozím období téměř nepracoval?

Pokud nelze průměrný výdělek řádně zjistit například proto, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval dostatečný rozsah práce, používá zákoník práce za stanovených podmínek pravděpodobný výdělek.

To je důležité například u nově nastupujících zaměstnanců, kteří ještě nemají kompletní předchozí čtvrtletí, z něhož by se běžný průměr vypočítal.

Může firma poskytovat vyšší příplatky?

Ano. Zákonné sazby u mzdy představují v řadě případů minimum nebo výchozí pravidlo, nikoli strop.

Zaměstnavatel může například poskytovat:

vyšší víkendový příplatek,
vyšší noční příplatek,
speciální směnový bonus,
další příplatek za nepřetržitý provoz.

Výhodnější pravidla mohou být stanovena například v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě, mzdovém předpisu nebo jiným přípustným způsobem.

Na co si dát pozor v pracovním inzerátu

Pokud pracovní nabídka uvádí například:

„Mzda až 40 000 Kč včetně příplatků“,

má smysl zjistit, jaká část této částky je skutečně garantovaná základní mzda a jaká část závisí na počtu nočních, víkendových nebo svátečních směn.

Při porovnávání nabídek se proto ptejte:

Jaká je základní mzda bez příplatků?
Kolik činí příplatek za noc?
Kolik firma platí za sobotu a neděli?
Jak se řeší práce ve svátek?
Jak často se pracuje o víkendech?
Jsou do uvedené mzdy započteny přesčasy?
Jsou některé bonusy nenárokové?

Stejná částka uvedená v pracovním inzerátu může u dvou firem znamenat velmi odlišnou základní mzdu.

Shrnutí: příplatky za víkend, noc, svátek a přesčas

Za práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci odměňovanému mzdou při základním zákonném nastavení nejméně 10 % průměrného výdělku navíc. Za noční práci činí základní zákonné minimum rovněž 10 %. U obou těchto příplatků je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení.

U zaměstnanců odměňovaných platem činí příplatek za sobotu a neděli 25 % průměrného hodinového výdělku a za noční práci 20 % průměrného hodinového výdělku.

Za práci ve svátek je základní formou kompenzace náhradní volno. Zaměstnanec se zaměstnavatelem se mohou dohodnout, že místo něj bude poskytnut příplatek odpovídající 100 % průměrného výdělku podle příslušného režimu.

Za přesčas přísluší zaměstnanci odměňovanému mzdou standardně nejméně 25 % průměrného výdělku, není-li sjednáno náhradní volno nebo nejde o jinou zákonem upravenou situaci. Zaměstnanci na DPP a DPČ přesčas ve smyslu zákoníku práce nevykonávají, proto jim přesčasový příplatek nevzniká.

Pokud se jednotlivé režimy překrývají, mohou se příplatky kombinovat. Noční práce v neděli tak může zakládat nárok na příplatek za noc i za neděli a práce ve svátek připadající na víkend může kombinovat kompenzaci za svátek s víkendovým příplatkem.

Otázky a odpovědi

Kolik je příplatek za práci v sobotu a v neděli?

U zaměstnance odměňovaného mzdou činí při základním zákonném nastavení příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku. U zaměstnance odměňovaného platem činí 25 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce v sobotu nebo neděli.

Kolik je příplatek za práci ve svátek?

Základním pravidlem je poskytnutí náhradního volna. Zaměstnanec se ale může se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku místo volna. U mzdy činí příplatek nejméně 100 % průměrného výdělku, u platu odpovídá jednonásobku průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce ve svátek.

Mají na příplatky nárok také zaměstnanci na DPP a DPČ?

Ano. Dohodáři mají právo na kompenzaci za práci v noci, v sobotu a neděli a ve svátek obdobně jako zaměstnanci odměňovaní mzdou. Nemají však nárok na příplatek za přesčas, protože práci přesčas na DPP ani DPČ ve smyslu zákoníku práce nevykonávají.

Sčítá se příplatek za noční práci a víkend?

Ano. Pokud zaměstnanec pracuje například v neděli v noci, může mu vzniknout současně nárok na příplatek za noční práci i za práci v neděli. Stejný princip se může uplatnit i při kombinaci svátku, víkendu nebo přesčasu.

Z čeho se počítají příplatky?

Řada zákonných příplatků se počítá z průměrného hodinového výdělku, který se zpravidla zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu a odpracované doby v předchozím kalendářním čtvrtletí. Nemusí tedy odpovídat základní hodinové sazbě uvedené ve smlouvě.