Kolik si mohu vydělat bez placení daně?
Odpověď závisí na tom, v jaké situaci se nacházíte. Jiné podmínky platí pro zaměstnance, jiné pro brigádníka pracujícího na dohodu, jiné pro osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a jiné pro člověka s jednorázovým nebo příležitostným přivýdělkem. Neexistuje proto jedna univerzální částka, kterou by si mohl každý vydělat bez daně nebo bez podání daňového přiznání. Existuje však několik konkrétních limitů, které pokrývají naprostou většinu běžných situací. V tomto článku je najdete přehledně na jednom místě, včetně částek platných pro rok 2026.
Rychlý přehled – hlavní limity pro rok 2026
- Příležitostný přivýdělek podle § 10 zákona o daních z příjmů – příjmy spadající do této kategorie mohou být osvobozené, pokud jejich úhrn za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč.
- Zaměstnanec s podepsaným Prohlášením poplatníka – při uplatnění základní slevy na poplatníka vychází měsíční záloha na daň na nulu přibližně do 17 100 Kč hrubého měsíčně.
- DPP bez podepsaného Prohlášení poplatníka – při příjmu nejvýše 11 999 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele se zpravidla použije 15% srážková daň; od příjmu 12 000 Kč se používá zálohová daň a současně vzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění.
- Vedlejší příjmy zaměstnance – zaměstnanec s příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů musí zpravidla podat daňové přiznání, pokud jeho další zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 přesáhnou 20 000 Kč za rok.
- Obecná hranice pro podání daňového přiznání – přiznání musí zpravidla podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč, pokud nejde o příjmy osvobozené nebo zdaněné srážkovou daní.
Nyní se podívejme na jednotlivé situace podrobněji, protože rozhodující mohou být nejen dosažené částky, ale také pravidelnost činnosti, druh smlouvy, počet zaměstnavatelů nebo způsob zdanění příjmu.
Příležitostný přivýdělek – až 50 000 Kč ročně může být osvobozeno od daně
Pokud si přivyděláváte skutečně jednorázově nebo nahodile a nejde o soustavné podnikání, může se jednat o ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Do této kategorie mohou patřit například příjmy z jednorázové výpomoci, příležitostného doučování, občasné pomoci při stěhování, příležitostného nájmu movité věci nebo ze zemědělské výroby, kterou nevykonává podnikatel.
Takové příjmy mohou být osvobozené od daně, pokud jejich úhrn za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč. Jestliže jsou splněny podmínky osvobození, neuvádějí se tyto příjmy do daňového přiznání.
Limit se posuzuje u příjmů spadajících do příslušného druhu ostatních příjmů. Není proto správné automaticky započítávat do něj každý příjem, který člověk během roku obdrží. Například běžný prodej vlastních použitých movitých věcí z domácnosti bývá za splnění zákonných podmínek osvobozen samostatně a do limitu příležitostných činností se zpravidla nezahrnuje.
Pokud například získáte 20 000 Kč za nahodilé doučování a 25 000 Kč za jednorázovou pomoc s organizací soukromé akce, mohou oba příjmy spadat mezi příležitostné činnosti. Jejich součet činí 45 000 Kč, takže při splnění ostatních podmínek zůstává pod hranicí pro osvobození.
Jakmile však úhrn příjmů spadajících do daného druhu překročí hranici 50 000 Kč, osvobození se neuplatní. Do zdanění potom vstupuje celý příjem, nikoli pouze část přesahující limit. Proti příjmu je ovšem možné za zákonných podmínek uplatnit prokazatelně vynaložené výdaje související s jeho dosažením.
Zásadní je, aby šlo skutečně o příležitostnou činnost. Pokud určitou činnost vykonáváte pravidelně, opakovaně, samostatně, na vlastní odpovědnost a se záměrem dosahovat zisku, může mít znaky podnikání. V takovém případě není rozhodující pouze výše příjmu a osvobození určené pro příležitostné činnosti se nemusí uplatnit.
Zaměstnanec – kolik lze vydělat, než vznikne měsíční daň
U zaměstnance je potřeba rozlišovat vypočtenou daň z příjmů a výslednou zálohu na daň po uplatnění daňových slev. Daň se počítá ze zdanitelné mzdy, ale základní sleva na poplatníka může vypočtenou daň zcela pokrýt.
Základní sleva na poplatníka činí v roce 2026 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně. Měsíčně ji může u zaměstnavatele uplatnit zaměstnanec, který u něj podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, běžně označované jako „růžové prohlášení“.
Základní sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 %. Při prostém matematickém výpočtu odpovídá měsíční slevě 2 570 Kč příjem přibližně 17 133 Kč. Při výpočtu měsíční zálohy na daň se však základ pro výpočet zálohy zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Proto je v běžném měsíčním výpočtu poslední hrubou mzdou, při které základní sleva zpravidla pokryje celou zálohu na daň, částka přibližně 17 100 Kč.
Modelový orientační výpočet vypadá následovně:
| Hrubá měsíční mzda | Záloha na daň před slevou | Sleva na poplatníka | Záloha na daň po slevě |
|---|---|---|---|
| 15 000 Kč | 2 250 Kč | 2 570 Kč | 0 Kč |
| 17 100 Kč | 2 565 Kč | 2 570 Kč | 0 Kč |
| 17 200 Kč | 2 580 Kč | 2 570 Kč | 10 Kč |
| 22 400 Kč | 3 360 Kč | 2 570 Kč | 790 Kč |
Minimální mzda při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí v roce 2026 22 400 Kč měsíčně. Zaměstnanec pobírající minimální mzdu proto při uplatnění pouze základní slevy na poplatníka zaplatí měsíční zálohu na daň ve výši přibližně 790 Kč. Výsledná roční daň se však může lišit například podle dalších slev, daňového zvýhodnění na děti, nezdanitelných částí základu daně nebo vývoje příjmů během roku.
Nulová daň z příjmů neznamená nulové odvody. Ze mzdy se zpravidla odvádí sociální a zdravotní pojištění, i když základní sleva na poplatníka pokryje celou vypočtenou daň z příjmů.
Brigáda na dohodu o provedení práce (DPP)
U dohody o provedení práce záleží především na tom, zda má pracovník u zaměstnavatele podepsané Prohlášení poplatníka, jak vysoký je jeho měsíční příjem a zda má u stejného zaměstnavatele uzavřeno více dohod.
Pro rok 2026 je potřeba rozlišovat dvě navazující hranice:
- Nejvýše 11 999 Kč měsíčně – při nepodepsaném Prohlášení poplatníka se zpravidla použije 15% srážková daň a z DPP nevzniká účast na sociálním ani zdravotním pojištění.
- 12 000 Kč měsíčně a více – vzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění a při nepodepsaném Prohlášení poplatníka se příjem zdaňuje zálohovou daní.
DPP s podepsaným Prohlášením poplatníka
Pokud máte u zaměstnavatele podepsané Prohlášení poplatníka, příjem se zdaňuje zálohovou daní a můžete měsíčně uplatňovat základní slevu na poplatníka, případně další slevy a daňová zvýhodnění, na která máte nárok. Při uplatnění pouze základní slevy na poplatníka může být měsíční záloha na daň nulová přibližně do hrubého příjmu 17 100 Kč.
To však neznamená, že z takového příjmu nebudete odvádět pojistné. Jakmile příjem z DPP u jednoho zaměstnavatele v roce 2026 dosáhne alespoň 12 000 Kč za kalendářní měsíc, vzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění.
DPP bez podepsaného Prohlášení poplatníka do 11 999 Kč
Pokud Prohlášení poplatníka podepsané nemáte a váš měsíční příjem z DPP u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 11 999 Kč, zaměstnavatel zpravidla srazí 15% srážkovou daň. Tím může být daňová povinnost z tohoto příjmu definitivně vypořádána a samotný příjem vám zpravidla nezakládá povinnost podat daňové přiznání.
Příjem zdaněný srážkovou daní je možné za splnění zákonných podmínek dobrovolně zahrnout do daňového přiznání. To může být výhodné zejména tehdy, pokud jste během roku nevyužili celou základní slevu na poplatníka. Vrácení sražené daně však není automatické – záleží na vašich celkových ročních příjmech, uplatněných slevách, odpočtech a výsledné daňové povinnosti.
DPP bez podepsaného Prohlášení poplatníka od 12 000 Kč
Pokud váš měsíční příjem z DPP u jednoho zaměstnavatele dosáhne alespoň 12 000 Kč, příjem se při nepodepsaném Prohlášení poplatníka zdaňuje zálohovou daní. Současně z něj zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění.
Nemáte-li Prohlášení poplatníka podepsané, zaměstnavatel vám při měsíčním výpočtu neuplatní základní slevu na poplatníka. Tu však můžete následně uplatnit v daňovém přiznání, případně za splnění podmínek prostřednictvím ročního zúčtování u zaměstnavatele.
Více dohod o provedení práce
Pokud máte v jednom kalendářním měsíci uzavřeno více DPP u stejného zaměstnavatele, příjmy z těchto dohod se pro posouzení rozhodné částky sčítají. Jestliže jejich součet dosáhne alespoň 12 000 Kč, vzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění.
Příjmy z DPP uzavřených u různých zaměstnavatelů se pro posouzení této hranice mezi jednotlivými zaměstnavateli standardně nesčítají. Každý zaměstnavatel posuzuje příjem z dohod uzavřených u něj samostatně.
Je však důležité hlídat také způsob zdanění. Prohlášení poplatníka je možné mít v jednom kalendářním měsíci podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud současně pracujete pro více zaměstnavatelů a alespoň u dvou z nich jsou vaše příjmy zdaněny zálohovou daní, může vám vzniknout povinnost podat daňové přiznání bez ohledu na hranici 20 000 Kč pro jiné vedlejší příjmy.
Pracovník s DPP pod hranicí pro účast na zdravotním pojištění by si měl rovněž ověřit, kdo za něj zdravotní pojištění hradí. Jestliže není současně zaměstnancem, OSVČ ani státním pojištěncem, může se stát osobou bez zdanitelných příjmů a musí si zdravotní pojištění hradit sám.
Vedlejší příjem k zaměstnání
Pokud jste zaměstnaní a vedle mzdy máte také jiné zdanitelné příjmy, například příjmy ze samostatné činnosti, nájmu nebo ostatní příjmy podle § 10, může vám vzniknout povinnost podat vlastní daňové přiznání.
Zaměstnanec, který má příjmy ze zaměstnání pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů a u těchto zaměstnavatelů podepsal Prohlášení poplatníka, musí zpravidla podat daňové přiznání, pokud jeho další zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 přesáhnou 20 000 Kč za rok.
Do této hranice se nezahrnují příjmy osvobozené od daně ani příjmy, u kterých je daňová povinnost vypořádána srážkovou daní, pokud se je poplatník nerozhodne zahrnout do daňového přiznání.
Je důležité zdůraznit, že hranice 20 000 Kč se týká příjmů, nikoli automaticky zisku po odečtení výdajů. Pokud tedy zaměstnanec získá ze samostatné činnosti příjem 30 000 Kč a vynaloží na jeho dosažení výdaje 15 000 Kč, hranici pro povinnost podat daňové přiznání zpravidla posuzuje podle příjmu 30 000 Kč, nikoli pouze podle výsledného zisku 15 000 Kč.
Pod hranicí 20 000 Kč zaměstnanec za běžných podmínek vlastní daňové přiznání podávat nemusí a může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování. Existují však výjimky. Povinnost podat přiznání může vzniknout například při souběžných příjmech od více zaměstnavatelů zdaněných zálohovou daní, při vykázání daňové ztráty nebo v dalších situacích stanovených zákonem.
OSVČ a obecná hranice pro podání daňového přiznání
Obecně platí, že daňové přiznání musí podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhnou 50 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy osvobozené od daně ani příjmy, z nichž byla daň vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Daňové přiznání musí podat také poplatník, který vykazuje daňovou ztrátu, a to i tehdy, když jeho zdanitelné příjmy hranici 50 000 Kč nepřesáhly. Povinnost může vzniknout rovněž z dalších důvodů uvedených v zákoně.
Tato pravidla se týkají také OSVČ. Pokud roční příjmy z podnikání nepřesáhnou 50 000 Kč a OSVČ nevykazuje daňovou ztrátu ani jí nevznikne povinnost podat přiznání z jiného důvodu, nemusí zpravidla podávat daňové přiznání k dani z příjmů pouze kvůli těmto příjmům.
Hranice 50 000 Kč ale není osvobozením příjmů OSVČ od daně. Jde pouze o obecnou hranici pro vznik povinnosti podat daňové přiznání. Nelze ji proto zaměňovat s osvobozením příležitostných příjmů podle § 10.
OSVČ musí navíc rozlišovat daňové povinnosti a povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. I když jí nevznikne povinnost podat daňové přiznání, může mít nadále povinnost podat přehledy pro sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Samostatná pravidla platí také pro poplatníky v paušálním režimu. Ti za splnění zákonných podmínek daňové přiznání ani pojistné přehledy nepodávají, protože daň a pojistné hradí prostřednictvím jedné měsíční paušální zálohy. Překročení podmínek paušálního režimu však může jejich povinnosti změnit.
Rozdíl mezi osvobozením od daně a hranicí pro podání přiznání
Je důležité rozlišovat dvě odlišné situace, které se často zaměňují:
- Osvobození příjmu od daně znamená, že se příjem při splnění zákonných podmínek nezdaňuje. Typickým příkladem jsou příležitostné příjmy podle § 10, jejichž úhrn v příslušném druhu nepřesáhne 50 000 Kč.
- Hranice pro povinnost podat daňové přiznání určuje, zda musí poplatník podat formulář daňového přiznání. Sama o sobě však neříká, že je daný příjem od daně osvobozený.
Hranice 50 000 Kč u příležitostných příjmů a obecná hranice 50 000 Kč pro podání daňového přiznání jsou dvě různá pravidla, přestože pracují se stejnou částkou.
Shrnutí podle vaší situace
| Situace | Limit nebo pravidlo pro rok 2026 |
|---|---|
| Jednorázová nebo příležitostná činnost podle § 10 | Do 50 000 Kč ročně v příslušném druhu příjmu může být příjem osvobozen |
| Zaměstnanec s podepsaným Prohlášením poplatníka | Přibližně do 17 100 Kč hrubého měsíčně vychází při uplatnění základní slevy měsíční záloha na daň na 0 Kč |
| DPP bez podepsaného Prohlášení poplatníka | Do 11 999 Kč měsíčně se zpravidla použije srážková daň |
| DPP a účast na sociálním a zdravotním pojištění | Od 12 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele |
| Vedlejší zdanitelné příjmy zaměstnance | Nad 20 000 Kč ročně zpravidla vzniká povinnost podat vlastní daňové přiznání |
| OSVČ nebo jiný poplatník – obecná hranice | Nad 50 000 Kč ročních zdanitelných příjmů zpravidla vzniká povinnost podat daňové přiznání |
| Poplatník vykazující daňovou ztrátu | Přiznání podává i při příjmech nepřesahujících 50 000 Kč |
Pokud si nejste jistí, do které kategorie váš příjem patří, veďte si během roku přehled o všech přijatých částkách, smlouvách a souvisejících výdajích. U každého příjmu je důležité určit jeho skutečný charakter, nikoli pouze název, který mu účastníci dali. V případě pochybností je vhodné obrátit se na daňového poradce nebo na příslušný finanční úřad. Předejdete tak případnému doměření daně, úrokům z prodlení nebo sankcím za nepodané daňové přiznání.
Uvedené informace odpovídají pravidlům platným pro rok 2026 a představují obecné shrnutí. Konkrétní daňové posouzení se může lišit podle druhu příjmu, dalších příjmů poplatníka, uplatněných výdajů, daňové rezidence a dalších okolností.
Otázky a odpovědi
Kolik si mohu vydělat na brigádě, aniž bych zaplatil daň z příjmů?
Záleží na druhu dohody, výši příjmu a na tom, zda máte u zaměstnavatele podepsané Prohlášení poplatníka. U DPP s podepsaným Prohlášením poplatníka může základní sleva pokrýt celou měsíční zálohu na daň přibližně do hrubého příjmu 17 100 Kč. Od příjmu 12 000 Kč se však z DPP odvádí sociální a zdravotní pojištění.
Musím přiznat příjem z prodeje věcí z domácnosti nebo prostřednictvím online bazaru?
Běžný prodej vlastních použitých movitých věcí bývá zpravidla od daně z příjmů osvobozen. Týká se to například oblečení, nábytku, elektroniky nebo jízdního kola. Takový příjem se běžně nezahrnuje do limitu 50 000 Kč pro příležitostné činnosti.
Co se stane, když hranici 50 000 Kč u příležitostných příjmů překročím?
Pokud úhrn příjmů spadajících do příslušného druhu ostatních příjmů překročí 50 000 Kč, osvobození se neuplatní. Do daňového přiznání se potom zahrne celý příjem, nikoli pouze část nad limitem.
Platí se z příležitostného příjmu sociální a zdravotní pojištění?
Z ostatních příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů se sociální ani zdravotní pojištění standardně neodvádí. To platí i tehdy, když příjem překročí hranici pro osvobození a musí být zdaněn.
Jak se liší povinnost podat daňové přiznání od skutečného osvobození příjmu?
Osvobození znamená, že se konkrétní příjem při splnění zákonných podmínek nezdaňuje. Například příležitostné příjmy spadající do příslušného druhu podle § 10 mohou být osvobozené, pokud jejich úhrn nepřesáhne 50 000 Kč za kalendářní rok.