Kolik stojí zaměstnanec: výpočet celkových nákladů zaměstnavatele

05. 10. 2026 • Blog • 14 minut čtení

Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč nestojí firmu pouze 40 000 Kč měsíčně. Zaměstnavatel k hrubé mzdě standardně odvádí také sociální a zdravotní pojištění a vedle toho může nést další náklady spojené s dovolenou, pracovní neschopností, benefity, vybavením, náborem nebo provozem pracovního místa.

U běžného pracovního poměru činí základní mzdový náklad zaměstnavatele zpravidla 133,8 % hrubé mzdy. Zaměstnavatel totiž nad rámec hrubé mzdy standardně odvádí 24,8 % na sociální zabezpečení a 9 % na zdravotní pojištění.

Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč tak představuje pouze na mzdě a povinných odvodech základní náklad přibližně 53 520 Kč měsíčně. Skutečná cena zaměstnance pro firmu ale může být ještě vyšší.

Kolik stojí zaměstnanec zaměstnavatele?

Pro základní orientační výpočet běžného pracovního poměru lze použít jednoduchý vzorec:

hrubá mzda + sociální pojištění zaměstnavatele + zdravotní pojištění zaměstnavatele = základní mzdový náklad

Při standardních sazbách:

hrubá mzda zaměstnance = 100 %,
sociální pojištění placené zaměstnavatelem = 24,8 %,
zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem = 9 %.

Dohromady tedy firma zaplatí přibližně:

hrubá mzda × 1,338

Tento výpočet představuje základní mzdové náklady. Nezahrnuje všechny další výdaje, které mohou být se zaměstnancem spojeny.

Odvody zaměstnavatele v roce 2026

Náklad	Sazba
Hrubá mzda	100 %
Sociální pojištění zaměstnavatele	24,8 %
Zdravotní pojištění zaměstnavatele	9 %
Základní náklad zaměstnavatele celkem	133,8 % hrubé mzdy

Jde o standardní sazby pro běžného zaměstnance. V některých specifických situacích mohou platit odlišná pravidla nebo sazby.

Kolik zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění?

Standardní sazba sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem činí 24,8 % z příslušného vyměřovacího základu zaměstnance.

Tato sazba se skládá z:

nemocenského pojištění,
důchodového pojištění,
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

U běžného zaměstnavatele jde tedy o jeden z největších nákladů nad rámec samotné hrubé mzdy.

Příklad

Při hrubé mzdě 40 000 Kč činí standardní sociální pojištění placené zaměstnavatelem:

40 000 × 24,8 % = 9 920 Kč.

Kolik zaměstnavatel odvádí na zdravotní pojištění?

Celkové zdravotní pojištění zaměstnance činí 13,5 % z příslušného vyměřovacího základu.

Z toho:

4,5 % připadá na zaměstnance,
9 % platí zaměstnavatel ze svých prostředků.

Při hrubé mzdě 40 000 Kč tedy zaměstnavatel zaplatí na zdravotním pojištění:

40 000 × 9 % = 3 600 Kč.

Výpočet nákladů zaměstnance při hrubé mzdě 40 000 Kč

Položka	Částka
Hrubá mzda	40 000 Kč
Sociální pojištění zaměstnavatele 24,8 %	9 920 Kč
Zdravotní pojištění zaměstnavatele 9 %	3 600 Kč
Základní měsíční náklad zaměstnavatele	53 520 Kč

Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč tedy firmu stojí pouze na hrubé mzdě a standardních povinných odvodech přibližně 53,5 tisíce Kč měsíčně.

Ročně je to přibližně:

53 520 × 12 = 642 240 Kč.

A stále nejde o všechny náklady, které může firma se zaměstnancem mít.

Tabulka: kolik stojí zaměstnanec podle hrubé mzdy

Hrubá mzda	Sociální pojištění zaměstnavatele	Zdravotní pojištění zaměstnavatele	Základní náklad firmy
22 400 Kč	cca 5 555 Kč	2 016 Kč	cca 29 971 Kč
30 000 Kč	7 440 Kč	2 700 Kč	40 140 Kč
40 000 Kč	9 920 Kč	3 600 Kč	53 520 Kč
50 000 Kč	12 400 Kč	4 500 Kč	66 900 Kč
60 000 Kč	14 880 Kč	5 400 Kč	80 280 Kč
80 000 Kč	19 840 Kč	7 200 Kč	107 040 Kč
100 000 Kč	24 800 Kč	9 000 Kč	133 800 Kč

Částky jsou orientační a ukazují standardní základní mzdový náklad. Zaokrouhlování konkrétního pojistného se řídí příslušnými pravidly.

Kolik stojí zaměstnanec s minimální mzdou?

Minimální mzda v roce 2026 činí při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin 22 400 Kč hrubého měsíčně.

Zjednodušený výpočet nákladů je:

hrubá mzda: 22 400 Kč,
sociální pojištění zaměstnavatele: přibližně 5 555 Kč,
zdravotní pojištění zaměstnavatele: 2 016 Kč.

Základní mzdový náklad zaměstnavatele tak dosahuje přibližně:

29 971 Kč měsíčně.

Zaměstnanec pobírající minimální mzdu tedy firmu nestojí pouze 22 400 Kč.

Hrubá mzda není celkový náklad zaměstnavatele

Tohle je jeden z nejčastějších omylů při porovnávání zaměstnání a podnikání.

Pokud firma nabízí zaměstnanci například hrubou mzdu 50 000 Kč, její základní náklad není 50 000 Kč, ale přibližně:

66 900 Kč měsíčně.

Navíc může platit například:

stravenkový paušál nebo příspěvek na stravování,
příspěvek na penzijní spoření,
sportovní nebo volnočasové benefity,
telefon a tarif,
notebook a další techniku,
pracovní oblečení a ochranné pomůcky,
školení,
software a licence,
náklady na kancelářské místo,
náklady na nábor a zaučení.

Skutečné celkové náklady zaměstnance proto mohou být výrazně vyšší než jednoduchý násobek hrubé mzdy.

Je 133,8 % hrubé mzdy skutečná cena zaměstnance?

Ne vždy.

133,8 % hrubé mzdy je užitečný základní mzdový výpočet, nikoliv kompletní ekonomická cena zaměstnance.

Pro interní finanční plánování by firma měla rozlišovat minimálně dvě úrovně:

Druh nákladu	Co zahrnuje
Základní mzdový náklad	Hrubou mzdu + standardní odvody zaměstnavatele
Skutečný celkový náklad zaměstnance	Mzdový náklad + benefity, vybavení, pracovní místo, nábor, školení a další výdaje

Co je superhrubá mzda?

Pojem superhrubá mzda se v Česku používal zejména v souvislosti s historickým způsobem výpočtu daně z příjmů zaměstnanců.

Superhrubá mzda jako základ pro výpočet daně byla zrušena od roku 2021.

Přesto se tento výraz někdy neformálně používá pro:

hrubou mzdu + odvody zaměstnavatele.

To může být praktické pro rychlé vysvětlení nákladů firmy, ale z hlediska současného daňového systému už nejde o oficiální základ pro výpočet daně zaměstnance.

Jsou odvody zaměstnance dalším nákladem firmy?

Ne.

Tohle je důležité pro správný výpočet.

Zaměstnanci se z hrubé mzdy sráží například:

sociální pojištění zaměstnance,
zdravotní pojištění zaměstnance,
záloha na daň z příjmů.

Tyto částky zaměstnavatel odvádí příslušným institucím, ale nejde o další náklad nad rámec hrubé mzdy. Jsou již součástí hrubé mzdy zaměstnance.

Firma tedy nesmí například při výpočtu ceny zaměstnance přičíst k hrubé mzdě současně 24,8 % sociálního pojistného zaměstnavatele a ještě pojistné sražené zaměstnanci jako nový náklad.

Hrubá mzda, čistá mzda a náklady firmy

Pro pochopení celé problematiky lze částky rozdělit takto:

Pojem	Co znamená
Hrubá mzda	Sjednaná nebo stanovená odměna zaměstnance před jeho odvody
Čistá mzda	Částka po odečtení pojistného zaměstnance a daně
Základní náklad zaměstnavatele	Hrubá mzda + pojistné placené zaměstnavatelem
Celkový náklad zaměstnance	Základní mzdový náklad + další náklady spojené se zaměstnáváním

Podrobněji rozdíl mezi částkou ve smlouvě a výplatou na účet vysvětlujeme v článku rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou.

Kolik stojí zaměstnanec s hrubou mzdou 30 000 Kč?

Základní výpočet:

hrubá mzda: 30 000 Kč,
sociální pojištění zaměstnavatele: 7 440 Kč,
zdravotní pojištění zaměstnavatele: 2 700 Kč.

Celkem: 40 140 Kč měsíčně.

Ročně jde přibližně o:

481 680 Kč.

Kolik stojí zaměstnanec s hrubou mzdou 50 000 Kč?

hrubá mzda: 50 000 Kč,
sociální pojištění zaměstnavatele: 12 400 Kč,
zdravotní pojištění zaměstnavatele: 4 500 Kč.

Základní náklad zaměstnavatele: 66 900 Kč měsíčně.

Za dvanáct měsíců jde o:

802 800 Kč.

Po započtení benefitů, pracovního vybavení a dalších režijních výdajů může celková cena zaměstnance snadno překročit 800 tisíc Kč ročně.

Kolik stojí zaměstnanec s hrubou mzdou 60 000 Kč?

hrubá mzda: 60 000 Kč,
sociální pojištění zaměstnavatele: 14 880 Kč,
zdravotní pojištění zaměstnavatele: 5 400 Kč.

Celkem: 80 280 Kč měsíčně.

Roční základní mzdový náklad tak činí:

963 360 Kč.

Zaměstnanec s hrubou mzdou 60 000 Kč tedy může firmu po započtení dalších skutečných nákladů stát přes milion korun ročně.

Kolik stojí zaměstnanec s hrubou mzdou 100 000 Kč?

U hrubé mzdy 100 000 Kč vypadá standardní výpočet takto:

Položka	Částka
Hrubá mzda	100 000 Kč
Sociální pojištění zaměstnavatele	24 800 Kč
Zdravotní pojištění zaměstnavatele	9 000 Kč
Celkem	133 800 Kč

Ročně jde o základní mzdový náklad:

1 605 600 Kč.

Dovolená jako náklad zaměstnavatele

Zaměstnanec má v pracovním poměru zákonný nárok na placenou dovolenou.

Během dovolené nepracuje, ale zaměstnavatel mu poskytuje náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

To je důležitý rozdíl například při porovnávání zaměstnance s externím dodavatelem.

Pokud má zaměstnanec například pět týdnů dovolené, firma nese mzdové náklady i v době, kdy zaměstnanec nevytváří běžný pracovní výkon.

Neznamená to, že se má dovolená jednoduše přičíst k měsíční mzdě jako samostatný další odvod. Při výpočtu skutečné produktivní hodinové ceny zaměstnance je ale potřeba s placeným volnem počítat.

Kolik stojí zaměstnavatele nemoc zaměstnance?

Při dočasné pracovní neschopnosti vznikají zaměstnavateli také náklady.

V prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel za příslušné pracovní dny zaměstnanci náhradu mzdy podle zákonných pravidel.

Od 15. dne pracovní neschopnosti přechází zaměstnanec při splnění podmínek na nemocenské hrazené ze systému nemocenského pojištění.

Vedle přímých nákladů může nemoc znamenat také:

nutnost zastoupení,
přesčasy ostatních pracovníků,
nižší výkon týmu,
náklady na dočasnou výpomoc.

Podrobnosti najdete v článku jak funguje nemocenská.

Kolik stojí zaměstnanecké benefity?

Benefity mohou celkovou cenu pracovního místa zvýšit o stokoruny až tisíce korun měsíčně.

Typické jsou například:

příspěvek na stravování,
příspěvek na penzijní produkty,
sportovní karta,
životní pojištění,
příspěvek na vzdělávání,
další placené volno,
služební automobil k soukromému použití.

Daňový režim jednotlivých benefitů není stejný a může se měnit. Pro výpočet skutečné ceny pracovního místa je ale potřeba zahrnout minimálně reálný výdaj zaměstnavatele.

Notebook, telefon a pracovní vybavení

U kancelářského zaměstnance firma často potřebuje zajistit například:

notebook nebo stolní počítač,
monitor,
telefon,
telefonní tarif,
software a licence,
pracovní stůl a židli,
přístup do firemních systémů.

U manuálních profesí mohou být náklady tvořeny například:

pracovním oblečením,
ochrannými pomůckami,
nářadím,
stroji,
školením a odbornými oprávněními.

Některé vybavení firma kupuje jednorázově, ale pro ekonomický výpočet pracovního místa je vhodné jeho cenu rozpočítat do delšího období.

Kolik stojí pracovní místo v kanceláři?

Pokud zaměstnanec pracuje v kanceláři, jeho cena může zahrnovat také podíl na:

nájmu kanceláře,
energiích,
internetu,
úklidu,
recepci,
kuchyňce a spotřebním materiálu,
parkování,
správě budovy.

Tyto položky se v běžné mzdové kalkulačce neobjeví, ale z pohledu firmy jde o skutečné náklady spojené s existencí pracovního místa.

Náklady na home office

Práce z domova může snížit některé kancelářské náklady, ale nemusí být úplně bez nákladů.

Podle konkrétního nastavení může zaměstnavatel řešit:

náhradu nákladů zaměstnance při práci na dálku,
pracovní techniku,
bezpečné připojení,
software,
kybernetickou bezpečnost,
komunikaci a vzdálenou správu zařízení.

Pro rok 2026 činí zákonná paušální náhrada nákladů při práci na dálku, pokud se používá tento zákonný režim, 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.

Kolik stojí nábor zaměstnance?

Často přehlíženým nákladem je samotné obsazení pracovního místa.

Nábor může zahrnovat:

pracovní inzerci,
čas personalisty nebo majitele firmy,
procházení životopisů,
pracovní pohovory,
testování kandidátů,
případnou personální agenturu,
vstupní lékařskou prohlídku v případech, kdy ji hradí zaměstnavatel.

Čím kvalifikovanější a hůře dostupná profese je, tím vyšší může být cena náboru.

Zaučení nového zaměstnance také něco stojí

První pracovní den není okamžik, kdy nový zaměstnanec automaticky pracuje na 100 % výkonu.

Firma musí často investovat čas do:

onboardingu,
školení BOZP,
zaškolení do interních procesů,
předání agendy,
práce zkušenějšího kolegy nebo vedoucího.

Pokud nový zaměstnanec několik týdnů pracuje pouze na části očekávaného výkonu, představuje rozdíl mezi jeho náklady a vytvořenou hodnotou další ekonomický náklad náboru.

Kolik stojí zaměstnanec firmu skutečně? Modelový příklad

Představme si zaměstnance s hrubou mzdou 50 000 Kč.

Položka	Orientační měsíční náklad
Hrubá mzda	50 000 Kč
Povinné odvody zaměstnavatele	16 900 Kč
Stravování a další benefity	2 000 Kč
Technika, software a telefon v měsíčním přepočtu	2 000 Kč
Podíl na nákladech kanceláře	3 000 Kč
Modelový celkový náklad	73 900 Kč měsíčně

Jde pouze o ilustrativní příklad. Firma pracující plně na dálku může mít provozní náklady nižší, zatímco zaměstnanec se služebním autem, drahým vybavením nebo rozsáhlými benefity může stát výrazně více.

Kolik musí zaměstnanec firmě vydělat?

To, že pracovní místo stojí například 70 000 Kč měsíčně, ještě neznamená, že zaměstnanci stačí vytvořit tržby 70 001 Kč.

Firma z tržeb financuje také:

další zaměstnance, kteří přímo tržby nevytvářejí,
marketing,
účetnictví,
nájem,
technologie,
úroky a financování,
daně,
investice,
rezervy,
zisk podnikatele.

Potřebné tržby na zaměstnance se proto výrazně liší podle marže a typu podnikání.

Příklad

Pokud firma potřebuje po všech přímých nákladech dosahovat například 30% příspěvku na pokrytí ostatních nákladů a zisku, zaměstnanec s náklady 70 000 Kč musí ekonomicky přinést výrazně větší hodnotu než samotných 70 000 Kč.

U služeb s vysokou marží bude situace jiná než v obchodě s nízkou marží.

Zaměstnanec versus OSVČ: je freelancer pro firmu levnější?

Externista může na první pohled vypadat dražší, protože například fakturuje 700 Kč za hodinu, zatímco zaměstnanec má hodinovou hrubou mzdu podstatně nižší.

Takové srovnání ale může být zavádějící.

U zaměstnance firma platí nebo řeší například:

odvody zaměstnavatele,
placenou dovolenou,
náhradu mzdy při části pracovní neschopnosti,
pracovní vybavení,
benefity,
pracovní místo,
nábor a zaškolení.

Freelancer naopak tyto náklady obvykle zahrnuje do své fakturované ceny.

To ale neznamená, že lze zaměstnance jednoduše nahradit OSVČ pouze kvůli úspoře odvodů. Pokud spolupráce naplňuje znaky závislé práce, musí být vykonávána v odpovídajícím pracovněprávním vztahu.

Více k samotnému rozdílu mezi hodinovými výdělky najdete v článku jaká je hodinová mzda zaměstnance a OSVČ.

Jak spočítat skutečnou hodinovou cenu zaměstnance?

Jednoduché dělení měsíčního nákladu počtem pracovních hodin nemusí být dostatečně přesné.

Zaměstnanec totiž během roku čerpá:

dovolenou,
státní svátky,
případně pracovní neschopnost,
školení,
další překážky v práci.

Pro interní kalkulaci je proto vhodné pracovat s počtem reálně produktivních nebo fakturovatelných hodin.

Pokud například pracovní místo stojí firmu 70 000 Kč měsíčně, ale zaměstnanec má dlouhodobě pouze 120 produktivních hodin měsíčně, samotný náklad na jednu produktivní hodinu odpovídá přibližně:

70 000 ÷ 120 = 583 Kč za hodinu.

Ani tato částka ještě nemusí zahrnovat požadovanou marži firmy.

Roční náklad zaměstnance je užitečnější než měsíční mzda

Při rozhodování o náboru je často vhodnější počítat s ročními náklady.

Například:

Hrubá mzda	Základní měsíční náklad	Základní roční náklad
30 000 Kč	40 140 Kč	481 680 Kč
40 000 Kč	53 520 Kč	642 240 Kč
50 000 Kč	66 900 Kč	802 800 Kč
60 000 Kč	80 280 Kč	963 360 Kč
80 000 Kč	107 040 Kč	1 284 480 Kč
100 000 Kč	133 800 Kč	1 605 600 Kč

Při rozpočtování je vhodné k těmto částkám následně připočítat očekávané benefity a další náklady pracovního místa.

Další povinné náklady zaměstnavatele

Vedle sociálního a zdravotního pojištění mohou zaměstnavateli vznikat i jiné zákonné nebo povinné náklady.

Patřit sem může například:

zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání,
povinné pracovnělékařské služby,
školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
osobní ochranné pracovní prostředky,
další náklady podle charakteru práce.

Výše těchto nákladů není u všech zaměstnavatelů stejná, proto je nelze zahrnout do univerzálního násobku 1,338.

Kolik stojí zvýšení mzdy o 1 000 Kč?

Pokud zaměstnavatel zvýší běžnou hrubou mzdu zaměstnance o 1 000 Kč, jeho základní náklad se nezvýší pouze o tisícikorunu.

Při standardních odvodech přibude:

1 000 Kč hrubé mzdy,
248 Kč sociálního pojištění zaměstnavatele,
90 Kč zdravotního pojištění zaměstnavatele.

Zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč tedy firmu standardně stojí přibližně 1 338 Kč měsíčně.

Ročně jde přibližně o 16 056 Kč.

Kolik stojí zvýšení mzdy o 5 000 Kč?

Stejným způsobem lze spočítat větší zvýšení:

5 000 × 1,338 = 6 690 Kč měsíčně.

Zvýšení hrubé mzdy z 45 000 Kč na 50 000 Kč tak znamená pro firmu zvýšení základních mzdových nákladů přibližně o 6 690 Kč měsíčně, nikoliv pouze o 5 000 Kč.

Na co myslet před přijetím nového zaměstnance?

Před vytvořením nového pracovního místa je vhodné spočítat více než pouze plánovanou hrubou mzdu.

Praktický rozpočet může obsahovat:

Hrubou mzdu.
Sociální a zdravotní pojistné zaměstnavatele.
Benefity.
Pracovní techniku a software.
Provoz pracovního místa.
Náklady na nábor.
Náklady na zaučení.
Placenou dovolenou a očekávanou absenci.
Povinná školení, prohlídky a ochranné pomůcky.
Rezervu na růst mzdy a další náklady.

Takový výpočet dává mnohem realističtější odpověď na otázku, zda si firma nové pracovní místo skutečně může dovolit.

Nejčastější chyby při výpočtu nákladů zaměstnance

Chyba	Správný pohled
Počítat pouze hrubou mzdu	Připočítejte standardní odvody zaměstnavatele
Přičíst znovu odvody zaměstnance	Ty jsou již součástí hrubé mzdy
133,8 % považovat za úplnou cenu pracovního místa	Jde pouze o základní mzdový náklad
Ignorovat benefity	Započítejte skutečné náklady benefitů firmy
Ignorovat dovolenou a absenci	Pro hodinovou kalkulaci používejte reálné produktivní hodiny
Zapomenout na techniku a kancelář	Rozpočítejte režijní náklady pracovního místa
Srovnávat hrubou mzdu přímo s fakturou OSVČ	Porovnávejte celkové náklady a charakter spolupráce

Kolik stojí zaměstnanec přehledně v bodech

Hrubá mzda není celkový náklad zaměstnavatele.
Zaměstnavatel standardně platí 24,8 % sociálního pojištění nad hrubou mzdu.
Na zdravotní pojištění platí zaměstnavatel dalších 9 %.
Základní mzdový náklad běžného zaměstnance tak odpovídá přibližně 133,8 % hrubé mzdy.
Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč stojí na mzdě a standardních odvodech přibližně 53 520 Kč měsíčně.
U hrubé mzdy 50 000 Kč jde o přibližně 66 900 Kč měsíčně.
U hrubé mzdy 100 000 Kč jde o přibližně 133 800 Kč měsíčně.
Skutečná cena zaměstnance může být vyšší kvůli benefitům, technice, kanceláři, dovolené, absencím a náboru.
Odvody sražené zaměstnanci nejsou dalším nákladem firmy nad rámec hrubé mzdy.
Při plánování nového pracovního místa je nejlepší pracovat s celkovým ročním nákladem.

Výpočty v článku jsou orientační a vycházejí ze standardního pracovního poměru a běžných sazeb pojistného platných v České republice v roce 2026. Konkrétní náklady mohou ovlivnit zvláštní sazby pojistného, charakter pracovněprávního vztahu, benefity, pracovní podmínky a další okolnosti.

Nejčastější otázky o nákladech zaměstnance

Kolik stojí zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč?

Při standardních odvodech zaměstnavatele činí základní mzdový náklad přibližně 53 520 Kč měsíčně. Jde o 40 000 Kč hrubé mzdy, 9 920 Kč sociálního pojištění a 3 600 Kč zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Benefity a další provozní náklady v této částce nejsou.

Kolik procent platí zaměstnavatel navíc k hrubé mzdě?

U běžného zaměstnance zaměstnavatel standardně odvádí 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Základní mzdový náklad proto odpovídá přibližně 133,8 % hrubé mzdy.

Kolik stojí zaměstnanec s hrubou mzdou 50 000 Kč?

Hrubá mzda 50 000 Kč znamená při standardních sazbách dalších 12 400 Kč sociálního a 4 500 Kč zdravotního pojištění zaměstnavatele. Základní měsíční náklad tedy činí přibližně 66 900 Kč.

Je superhrubá mzda totéž co náklad zaměstnavatele?

Pojem superhrubá mzda byl historicky používán zejména pro výpočet daně zaměstnance a tento systém byl zrušen. Součet hrubé mzdy a povinných odvodů zaměstnavatele však stále představuje užitečný základní ukazatel mzdových nákladů zaměstnavatele. Skutečná cena pracovního místa může být ještě vyšší.

Co všechno se počítá do skutečných nákladů zaměstnance?

Kromě hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele mohou náklady zahrnovat benefity, pracovní techniku, software, kancelářské místo, nábor, zaškolení, ochranné pomůcky, pracovnělékařské služby a další výdaje. Proto nelze skutečnou ekonomickou cenu zaměstnance vždy určit pouze jako 133,8 % hrubé mzdy.