Nárok na dovolenou: kolik dní vám patří, jak se počítá a kdy se proplácí

02. 10. 2026 • Blog • 14 minut čtení

Kolik dovolené vám skutečně náleží? Je zákonným minimem 20, nebo 25 dní? A co se stane s nevyčerpanou dovolenou při výpovědi? Pravidla dovolené mohou na první pohled působit jednoduše, ve skutečnosti ale záleží na délce pracovního poměru, týdenní pracovní době, počtu odpracovaných hodin i případných překážkách v práci.

Základní zákonná výměra dovolené činí u zaměstnance v pracovním poměru nejméně 4 týdny za kalendářní rok. U běžného zaměstnance pracujícího 40 hodin týdně to odpovídá 160 hodinám dovolené. Zaměstnavatel ale může poskytovat dovolenou delší – například 5 nebo 6 týdnů.

Dovolená se podle současných pravidel počítá v hodinách. Díky tomu lze přesněji určit nárok také zaměstnancům s kratší pracovní dobou, nepravidelnými směnami nebo při nástupu či odchodu v průběhu roku.

Kolik dovolené má zaměstnanec ze zákona?

Základní pravidla upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Minimální výměra závisí mimo jiné na tom, u jakého zaměstnavatele pracujete a zda patříte mezi některé zvláštní skupiny zaměstnanců.

Skupina zaměstnanců	Zákonná výměra dovolené	Při 40 hodinách týdně
Běžný zaměstnanec v pracovním poměru	nejméně 4 týdny	160 hodin
Vybrané skupiny zaměstnanců ve veřejné sféře podle zákoníku práce	5 týdnů	200 hodin
Pedagogičtí a akademičtí pracovníci	8 týdnů	320 hodin při 40hodinové týdenní pracovní době

Často se proto mluví o 20 dnech dovolené při čtyřtýdenní výměře nebo o 25 dnech dovolené při pěti týdnech. To je ale pouze praktický přepočet pro člověka, který pracuje pět stejně dlouhých směn týdně. Zákon pracuje především s týdny a výsledný nárok se eviduje v hodinách.

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout více dovolené, než stanoví zákonné minimum. Pět týdnů dovolené je proto běžným zaměstnaneckým benefitem i v soukromých firmách. Rozhodující může být pracovní smlouva, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele.

Jak se dovolená počítá v hodinách?

U zaměstnance, který u stejného zaměstnavatele pracuje celý kalendářní rok a splní zákonné podmínky, lze základní roční nárok zjednodušeně vypočítat takto:

týdenní pracovní doba × počet týdnů dovolené = počet hodin dovolené za rok

Týdenní pracovní doba	4 týdny dovolené	5 týdnů dovolené
40 hodin	160 hodin	200 hodin
37,5 hodiny	150 hodin	187,5 hodiny
30 hodin	120 hodin	150 hodin
20 hodin	80 hodin	100 hodin

Přesný výpočet může být složitější například při změně délky pracovního úvazku během roku, při nástupu nebo odchodu v průběhu roku nebo při některých delších překážkách v práci.

Pokud si chcete ujasnit rozdíl mezi pracovní dobou, směnou a rozvržením pracovní doby, podívejte se také na článek Pracovní doba: kolik hodin můžete pracovat a jaká jsou pravidla.

Příklad: 4 týdny dovolené při běžném plném úvazku

Zaměstnanec má pracovní dobu 40 hodin týdně a zaměstnavatel mu poskytuje zákonné minimum 4 týdnů dovolené.

Výpočet je jednoduchý:

40 × 4 = 160 hodin dovolené za rok.

Pokud zaměstnanec pracuje od pondělí do pátku vždy 8 hodin, odpovídá 160 hodin celkem 20 osmihodinovým pracovním dnům.

Pracuje-li ale například ve dvanáctihodinových směnách, není správné automaticky počítat „20 dnů“. Z jeho dovolené se při čerpání konkrétní směny odečte počet hodin, které měl podle rozvrhu odpracovat.

Má každý zaměstnanec automaticky nárok na 20 dní dovolené?

Ne. Označení „20 dní dovolené“ je pouze zjednodušení pro zaměstnance s klasickým pětidenním pracovním týdnem a osmihodinovými směnami.

Zákon stanoví minimálně 4 týdny dovolené, nikoliv obecně 20 pracovních dnů.

Rozdíl je důležitý například při:

kratším pracovním úvazku,
dvanáctihodinových směnách,
nerovnoměrném rozvržení pracovní doby,
změně úvazku během roku,
nástupu do zaměstnání v průběhu roku.

Jak vzniká nárok na dovolenou za celý rok?

Pro nárok na dovolenou za kalendářní rok je důležité, zda pracovní poměr u stejného zaměstnavatele nepřetržitě trvá a kolik týdenních pracovních dob zaměstnanec pro účely dovolené odpracuje.

Pokud jsou splněny podmínky pro dovolenou za celý kalendářní rok, odpovídá její délka týdenní pracovní době zaměstnance vynásobené počtem týdnů dovolené.

Zaměstnanec s pracovní dobou 40 hodin týdně a čtyřtýdenní výměrou tedy získá za celý rok 160 hodin. Při pěti týdnech to bude 200 hodin.

Co když nastoupíte do práce během roku?

Pokud do zaměstnání nastoupíte například v dubnu nebo září, obvykle vám nevznikne nárok na celou roční dovolenou. Za splnění zákonných podmínek získáte její poměrnou část.

Pro vznik práva na poměrnou část dovolené musí pracovní poměr u zaměstnavatele nepřetržitě trvat a zaměstnanec musí pro účely dovolené odpracovat alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby.

Poměrná část se následně počítá za jednotlivé celé odpracované násobky týdenní pracovní doby. Za každý takový násobek přísluší zaměstnanci jedna dvaapadesátina jeho roční dovolené.

Příklad výpočtu poměrné části dovolené

Zaměstnanec pracuje 40 hodin týdně a má nárok na 4 týdny dovolené ročně. Pro účely výpočtu dovolené odpracoval 13 celých násobků své týdenní pracovní doby.

Roční dovolená je:

40 × 4 = 160 hodin.

Poměrná část:

13 / 52 × 160 = 40 hodin dovolené.

Dovolená, na kterou zaměstnanci vznikne právo, se podle zákoníku práce zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Má zaměstnanec na částečný úvazek méně dovolené?

Ano i ne. Počet týdnů dovolené se tím zpravidla nemění, ale mění se počet hodin, které jeden týden dovolené představuje.

Například zaměstnanec pracující 20 hodin týdně s nárokem na 4 týdny dovolené získá při splnění podmínek za celý rok:

20 × 4 = 80 hodin dovolené.

Má tedy stále čtyři týdny volna podle svého pracovního rozvrhu. Není proto správné říkat, že pracovník na poloviční úvazek má automaticky „jen polovinu dovolené“. Má stejný počet týdnů, ale odpovídající počet hodin.

Jak se dovolená odečítá při směnách?

Při čerpání dovolené se odečítá počet hodin směny, kterou měl zaměstnanec podle rozvrhu odpracovat.

Pokud tedy máte naplánovanou osmihodinovou směnu a čerpáte celý tento den dovolenou, odečte se zpravidla 8 hodin. U dvanáctihodinové směny se odečte 12 hodin.

Proto mohou dva zaměstnanci se stejným počtem hodin dovolené ve výsledku čerpat různý počet jednotlivých kalendářních dnů volna.

Kdo rozhoduje o termínu dovolené?

Jedna z častých představ zaměstnanců je, že si termín dovolené jednoduše určí sami. Standardně tomu tak není.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Musí přitom brát v úvahu nejen své provozní důvody, ale také oprávněné zájmy zaměstnance.

V praxi zaměstnanec nejčastěji požádá o dovolenou a zaměstnavatel jeho žádost schválí. Samotné právo na dovolenou ale neznamená automatické právo čerpat ji kdykoliv podle vlastní volby.

Jak dlouho předem musí zaměstnavatel dovolenou oznámit?

Zaměstnavatel musí určenou dobu čerpání dovolené zaměstnanci písemně oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době.

V běžném provozu zaměstnanec často sám požádá například o dovolenou od následujícího týdne. Jestliže s takovým termínem souhlasí obě strany, není nutné na čtrnáctidenní lhůtě trvat.

Musí být část dovolené alespoň dva týdny v kuse?

Pokud se dovolená čerpá v několika částech, má podle zákoníku práce alespoň jedna její část činit nejméně 2 týdny vcelku.

Zaměstnanec a zaměstnavatel se však mohou dohodnout jinak. V praxi je proto možné čerpat dovolenou například po jednotlivých dnech nebo kratších úsecích, pokud s tím obě strany souhlasí.

Lze čerpat jen několik hodin dovolené?

Zákon umožňuje i čerpání dovolené kratší než celá směna, ale pouze za určitých podmínek.

Zaměstnavatel může se souhlasem zaměstnance výjimečně určit čerpání dovolené v rozsahu kratším, než je délka směny, nejméně však v rozsahu poloviny směny. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanci zbývá tak malá část dovolené, že je kratší než polovina jeho směny.

Kolik dostanete zaplaceno během dovolené?

Dovolená není neplacené volno. Za dobu čerpání dovolené zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku.

Neznamená to proto nutně, že za každý den dovolené dostanete přesně stejnou částku, jakou byste získali za běžnou směnu. Náhrada se počítá z pracovněprávního průměrného výdělku podle pravidel zákoníku práce.

Pokud vás zajímá, jak spolu souvisejí hrubá a čistá mzda, můžete pokračovat článkem Jaký je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou.

Má zaměstnanec nárok na dovolenou během zkušební doby?

Ano. Zkušební doba sama o sobě nárok na dovolenou neruší. Nárok se řídí obecnými pravidly stejně jako u ostatních zaměstnanců.

Zaměstnavatel navíc může zaměstnanci určit čerpání dovolené ještě předtím, než zaměstnanec definitivně splní podmínky pro vznik celého předpokládaného nároku, pokud lze očekávat, že je splní do konce roku nebo do skončení pracovního poměru.

Co se stane s dovolenou během nemoci?

Dlouhodobější nemoc může výpočet nároku na dovolenou ovlivnit, protože ne každá nepřítomnost se pro účely dovolené započítává neomezeně jako výkon práce.

Zákoník práce stanoví zvláštní pravidla například pro dočasnou pracovní neschopnost, karanténu, rodičovskou dovolenou nebo některé další osobní překážky v práci.

Pokud zaměstnanec onemocní během již čerpané dovolené a je uznán dočasně práce neschopným, dovolená se za zákonem stanovených podmínek přerušuje.

Podrobnosti k pracovní neschopnosti najdete v článku Jak funguje nemocenská a co dostanete při pracovní neschopnosti.

Počítá se mateřská a rodičovská do dovolené?

Mateřská a rodičovská dovolená mají z hlediska nároku na řádnou dovolenou rozdílné dopady a zákon stanoví zvláštní pravidla pro jejich započítávání.

Důležitá je také možnost navázat řádnou dovolenou na skončení některých forem rodičovského volna. Pokud zaměstnankyně požádá, aby její řádná dovolená bezprostředně navázala na skončení mateřské dovolené, musí zaměstnavatel její žádosti vyhovět. Obdobné pravidlo zákon stanoví v příslušných situacích také pro zaměstnance navazujícího dovolenou na otcovskou nebo rodičovskou dovolenou.

Problematika rodičovství v zaměstnání je širší, proto doporučujeme také přehled Mateřská a rodičovská: jaký je mezi nimi rozdíl a jak fungují.

Mají nárok na dovolenou i pracovníci na DPP a DPČ?

Ano. Od roku 2024 může vznikat zákonný nárok na dovolenou také zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Pro účely dovolené se u dohod používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin.

Pro vznik nároku v příslušném kalendářním roce musí být současně splněny zejména dvě podmínky:

pracovněprávní vztah založený dohodou musí trvat nepřetržitě alespoň 28 kalendářních dní,
zaměstnanec musí pro účely dovolené odpracovat alespoň 80 hodin, tedy čtyřnásobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby.

Příklad dovolené u DPP

Brigádník má čtyřtýdenní výměru dovolené a pro účely dovolené odpracuje 260 hodin.

260 / 20 = 13 celých násobků fiktivní týdenní pracovní doby.

Výpočet:

13 / 52 × 20 × 4 = 20 hodin dovolené.

Samotný výpočet se může lišit podle skutečně započitatelných hodin a dalších okolností pracovněprávního vztahu.

Podrobně se tomuto tématu věnujeme samostatně v článku Dovolená u DPP a DPČ: kdy vzniká nárok a jak se počítá.

Může zaměstnavatel dovolenou zkrátit?

Současná právní úprava umožňuje dovolenou krátit zejména za neomluveně zameškanou směnu. Zaměstnavatel ji může krátit o počet neomluveně zameškaných hodin; kratší neomluvené absence lze pro tento účel sčítat.

U zaměstnance, jehož pracovní poměr u stejného zaměstnavatele trval celý kalendářní rok, musí i po takovém krácení zůstat nejméně dva týdny dovolené.

Je důležité rozlišovat skutečné „krácení dovolené“ od situace, kdy kvůli dlouhodobé absenci jednoduše nevznikne nárok na stejný počet hodin, jako kdyby zaměstnanec pracoval celý rok.

Co se stane s nevyčerpanou dovolenou na konci roku?

Základním pravidlem je, že zaměstnavatel má určit čerpání dovolené tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo.

Pokud tomu brání například naléhavé provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance, může být dovolená převedena do dalšího roku.

Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání převedené dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, vzniká právo určit termín čerpání také zaměstnanci. Zaměstnanec jej musí zaměstnavateli písemně oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se spolu nedohodnou na jiné lhůtě.

Lze si dovolenou dobrovolně převést do dalšího roku?

V určitých případech ano.

Na základě písemné žádosti zaměstnance lze s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům převést do následujícího roku část dovolené přesahující 4 týdny. U pedagogických a akademických pracovníků se toto pravidlo vztahuje na část přesahující 6 týdnů.

Pokud tedy zaměstnavatel poskytuje běžnému zaměstnanci 5 týdnů dovolené, může se toto pravidlo týkat pátého týdne.

Propadne nevyčerpaná dovolená?

Neplatí jednoduché pravidlo, že by nevyčerpaná dovolená automaticky „propadla“ posledním dnem roku.

Zákon stanoví pravidla, podle nichž má být dovolená v určitých situacích převedena a následně vyčerpána. Pokud jejímu čerpání brání například dlouhodobá pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, může být nutné její čerpání určit až po skončení těchto překážek.

Proto není správné, pokud zaměstnavatel zaměstnanci bez dalšího oznámí, že mu veškerá nevyčerpaná zákonná dovolená s koncem roku jednoduše zaniká.

Kdy se nevyčerpaná dovolená proplácí?

Tady je zákon poměrně jednoznačný:

Nevyčerpanou běžnou dovolenou lze zaměstnanci nahradit penězi pouze při skončení pracovního poměru.

Pokud pracovní poměr pokračuje, není možné se standardně dohodnout například tak, že zaměstnanec místo týdne dovolené dostane vyšší výplatu a bude dál pracovat. Účelem dovolené je skutečný odpočinek.

Příklad při odchodu ze zaměstnání

Zaměstnanec končí pracovní poměr a ke dni skončení mu zbývá 32 hodin nevyčerpané dovolené.

Pokud ji před skončením pracovního poměru nevyčerpá, přísluší mu za ni náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Například při průměrném hodinovém výdělku 250 Kč by orientační náhrada činila:

32 × 250 Kč = 8 000 Kč hrubého.

Jde pouze o modelový příklad. Rozhodující je průměrný výdělek stanovený podle pracovněprávních pravidel.

Pokud pracovní poměr končí, může se vám hodit také přehled Výpověď z pracovního poměru: pravidla, výpovědní doba a na co si dát pozor.

Může zaměstnavatel zaměstnance odvolat z dovolené?

Ano, za určitých okolností může zaměstnavatel již určenou dobu čerpání dovolené změnit nebo zaměstnance z dovolené odvolat.

Neznamená to ale, že náklady vzniklé zaměstnanci jdou automaticky k jeho tíži.

Zaměstnavatel musí zaměstnanci nahradit náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly v důsledku změny určeného termínu dovolené nebo odvolání z dovolené.

Může jít například o prokazatelné stornopoplatky za ubytování nebo další výdaje přímo související se změnou již určené dovolené. Konkrétní nárok vždy závisí na okolnostech případu.

Co když během dovolené připadne státní svátek?

Pokud během dovolené připadne svátek na den, který by jinak byl běžným pracovním dnem zaměstnance, zpravidla se tento den do dovolené nezapočítá.

Existují však zákonné výjimky, zejména v některých situacích, kdy by zaměstnanec měl podle rozvrhu ve svátek pracovat a čerpání dovolené na tento den bylo určeno na jeho žádost.

Dovolená a změna zaměstnavatele

Při změně zaměstnání se nárok na dovolenou standardně řeší samostatně u každého zaměstnavatele podle délky pracovního poměru a odpracované doby.

Za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru zaměstnanci zpravidla náleží finanční náhrada.

Zákoník práce zároveň umožňuje ve specifické situaci převést faktické čerpání části dovolené k novému zaměstnavateli, pokud o to zaměstnanec požádá před skončením původního pracovního poměru a oba zaměstnavatelé se dohodnou na příslušné úhradě. V běžné praxi je však častější vypořádání nevyčerpané dovolené u původního zaměstnavatele.

Nejčastější omyly o dovolené

Tvrzení	Jak je to ve skutečnosti?
Každý zaměstnanec má 20 dní dovolené.	Ne. Zákon stanoví minimálně 4 týdny a nárok se eviduje v hodinách.
Při polovičním úvazku mám jen 2 týdny dovolené.	Ne. Počet týdnů může zůstat stejný, pouze odpovídá nižšímu počtu hodin.
Termín dovolené si určuje zaměstnanec.	Standardně termín určuje zaměstnavatel, i když v praxi často schvaluje žádost zaměstnance.
Nevyčerpaná dovolená 31. prosince vždy propadne.	Ne. Za zákonných podmínek se převádí do dalšího období.
Místo dovolené si mohu nechat vyplatit peníze.	Za trvání pracovního poměru zpravidla ne. Proplacení nevyčerpané běžné dovolené je možné při skončení pracovního poměru.
Na DPP není dovolená.	Neplatí. Od roku 2024 může při splnění podmínek vzniknout nárok na dovolenou i u DPP a DPČ.

Jak si svůj nárok na dovolenou zkontrolovat?

Pokud chcete zjistit, zda zaměstnavatel eviduje váš nárok správně, zkontrolujte především:

kolik týdnů dovolené vám přiznává pracovní smlouva, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis,
jakou máte sjednanou nebo stanovenou týdenní pracovní dobu,
zda jste u zaměstnavatele pracovali celý kalendářní rok,
zda se během roku měnila délka vašeho úvazku,
kolik hodin dovolené jste již vyčerpali,
zda máte dovolenou převedenou z předchozího roku,
zda výpočet neovlivnila delší nepřítomnost nebo jiná překážka v práci.

Údaj o zbývající dovolené bývá uveden například na výplatní pásce nebo v interním zaměstnaneckém systému. Pokud vám výpočet nesedí, požádejte mzdovou účtárnu nebo zaměstnavatele o vysvětlení způsobu výpočtu.

Co je rozhodně dobré vědět o své dovolené

Zákonné minimum u běžného pracovního poměru jsou 4 týdny dovolené za rok.
U zaměstnance s 40hodinovou týdenní pracovní dobou představují 4 týdny 160 hodin.
Řada zaměstnavatelů poskytuje jako benefit 5 nebo více týdnů.
Dovolená se eviduje a počítá v hodinách.
Při nástupu nebo odchodu během roku zpravidla vzniká pouze poměrná část dovolené.
Termín čerpání standardně určuje zaměstnavatel a musí přihlížet také k oprávněným zájmům zaměstnance.
Za dovolenou náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Nevyčerpaná dovolená automaticky nekončí posledním dnem roku.
Běžnou nevyčerpanou dovolenou lze proplatit pouze při skončení pracovního poměru.
Nárok na dovolenou může při splnění podmínek vzniknout také pracovníkům na DPP a DPČ.

Článek vychází z pravidel zákoníku práce platných v České republice v roce 2026. U konkrétního pracovněprávního případu může záležet na dalších okolnostech, kolektivní smlouvě, vnitřních předpisech zaměstnavatele nebo konkrétním rozvržení pracovní doby.

Nejčastější otázky o nároku na dovolenou

Kolik dní dovolené má zaměstnanec ze zákona?

Běžnému zaměstnanci v pracovním poměru náleží ze zákona nejméně 4 týdny dovolené za kalendářní rok. Při klasickém rozvrhu 5 osmihodinových směn týdně se často mluví o 20 dnech, právně se však dovolená počítá v hodinách. Zaměstnavatel může poskytovat i více, například běžných 5 týdnů.

Jak se vypočítá nárok na dovolenou?

U zaměstnance pracujícího celý rok lze základní nárok určit jako týdenní pracovní dobu vynásobenou výměrou dovolené. Při 40hodinovém pracovním týdnu a 4 týdnech dovolené jde o 160 hodin dovolené. Při nástupu během roku se vypočítává poměrná část podle odpracovaných násobků týdenní pracovní doby.

Kdy musí zaměstnavatel proplatit nevyčerpanou dovolenou?

Finanční náhrada za nevyčerpanou běžnou dovolenou náleží při skončení pracovního poměru. Dokud pracovní poměr trvá, nelze zákonnou dovolenou běžně nahradit penězi místo jejího skutečného čerpání. Výše náhrady odpovídá průměrnému výdělku zaměstnance.

Propadne nevyčerpaná dovolená na konci roku?

Ne, nevyčerpaná dovolená automaticky nepropadá 31. prosince. Pokud ji nebylo možné vyčerpat například kvůli naléhavým provozním důvodům nebo překážkám v práci, může se převést do dalšího roku. Jestliže zaměstnavatel neurčí čerpání převedené dovolené do 30. června následujícího roku, může její čerpání za zákonných podmínek určit také zaměstnanec.

Má zaměstnanec na DPP nebo DPČ nárok na dovolenou?

Ano. U DPP a DPČ může od roku 2024 vzniknout nárok na dovolenou. V daném kalendářním roce musí pracovněprávní vztah zpravidla trvat nepřetržitě alespoň 28 kalendářních dní a pracovník musí pro účely dovolené odpracovat alespoň 80 hodin. Pro výpočet se používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin.