Jak poznat nelegální práci?

Nelegální práce nemusí znamenat jen práci „na černo“ bez řádného pracovněprávního vztahu. V praxi se může skrývat také za obchodní smlouvou nebo spoluprací na IČO, která navenek vypadá jako podnikání, ale ve skutečnosti má všechny podstatné znaky závislé práce. Takové uspořádání se běžně označuje jako švarcsystém.

Rozhodující přitom není název smlouvy ani to, zda pracovník vlastní živnostenské oprávnění. Posuzuje se především to, jak spolupráce skutečně funguje v praxi.

V tomto článku si vysvětlíme, co se v Česku považuje za nelegální práci, jak poznat švarcsystém, jaké sankce hrozí pracovníkovi i tomu, kdo nelegální práci umožní, a kam se obrátit při podezření na porušování zákona.

Co je nelegální práce?

Zákon o zaměstnanosti označuje za nelegální práci několik situací.

Patří sem zejména:

• výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, pokud takový způsob práce neumožňuje jiný právní předpis,
• práce cizince v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez potřebného povolení či příslušného pobytového oprávnění k práci, pokud je vyžadováno,
• práce cizince bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, pokud je takové oprávnění podle zákona nutné.

Pro posouzení nelegální práce není rozhodující, jak dlouho práce trvala. Nelegální prací tedy může být za splnění zákonných podmínek i krátkodobý nebo jednorázový výkon práce.

Je práce bez písemné smlouvy automaticky nelegální?

Ne vždy je možné tyto dvě věci jednoduše ztotožnit.

Pracovní smlouva, DPP i DPČ mají být uzavřeny písemně. Nedodržení písemné formy proto představuje problém a může znamenat porušení pracovněprávních povinností.

Samotná absence písemného dokumentu ale ještě automaticky neznamená, že jde právě o nelegální práci ve smyslu zákona o zaměstnanosti.

Pro nelegální práci je rozhodující zejména to, zda člověk vykonává závislou práci mimo základní pracovněprávní vztah.

Proto je přesnější vždy posuzovat skutečnou situaci, nikoli pouze to, zda pracovník drží v ruce podepsanou smlouvu.

Co je švarcsystém?

Švarcsystém je běžné označení pro situaci, kdy je skutečný zaměstnanecký vztah zastřen jiným právním vztahem, typicky spoluprací mezi firmou a OSVČ.

Člověk tedy formálně vystupuje jako podnikatel a za práci vystavuje faktury, ale fakticky funguje jako zaměstnanec.

Samotná práce na IČO není švarcsystém. Podnikatel může zcela legálně dlouhodobě poskytovat služby jiné firmě, pokud skutečně jedná jako samostatný dodavatel a jeho práce nemá charakter závislé práce.

Jaké jsou hlavní znaky závislé práce?

Zákoník práce vymezuje několik základních znaků závislé práce.

Jde o práci vykonávanou:

• ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
• jménem zaměstnavatele,
• podle pokynů zaměstnavatele,
• osobně zaměstnancem.

Závislá práce se zároveň vykonává za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.

Při posuzování švarcsystému se hodnotí skutečné fungování celého vztahu, nikoli pouze jeho formální označení.

Jak může švarcsystém vypadat v praxi?

Podezření může vzniknout například tehdy, pokud OSVČ:

• musí pravidelně docházet na pracoviště firmy v pevně určenou dobu,
• dostává průběžné pokyny od vedoucího stejně jako zaměstnanci,
• pracuje jménem firmy a navenek vystupuje jako součást jejího týmu,
• musí práci vykonávat osobně,
• nemá skutečnou samostatnost v organizaci práce,
• pracuje především s prostředky firmy a na její náklady a odpovědnost.

Žádný jednotlivý znak sám o sobě nemusí automaticky znamenat nelegální práci. Rozhodující je celkový charakter spolupráce.

Je práce pouze pro jednoho klienta automaticky švarcsystém?

Ne.

OSVČ může mít pouze jednoho významného zákazníka a přesto podnikat zcela legálně.

Stejně tak dlouhodobá spolupráce, pravidelná fakturace nebo práce v prostorách klienta samy o sobě neznamenají švarcsystém.

Důležité je především to, zda dodavatel skutečně podniká samostatně, nebo fakticky vykonává závislou práci v postavení zaměstnance.

Jak vypadá běžná legální spolupráce s OSVČ?

Za podnikatelský vztah obvykle svědčí například situace, kdy dodavatel:

• samostatně rozhoduje o způsobu provedení zakázky,
• odpovídá za výsledek své práce,
• nese vlastní podnikatelské riziko,
• používá vlastní pracovní prostředky, pokud to charakter služby umožňuje,
• stanovuje si organizaci práce sám,
• může poskytovat služby více zákazníkům,
• vystupuje vlastním jménem jako podnikatel.

Ani zde ale nejde o mechanický kontrolní seznam. Každá spolupráce se posuzuje podle konkrétních okolností.

Co naopak není spolehlivým důkazem nelegální práce?

Některé okolnosti mohou působit podezřele, ale samy o sobě ještě švarcsystém nedokazují.

Například:

• pravidelná měsíční faktura,
• dlouhodobá spolupráce,
• práce převážně pro jednoho zákazníka,
• používání e-mailové adresy nebo systému zákazníka,
• docházka na schůzky ve firmě,
• dohodnuté termíny nebo deadline zakázky.

U skutečně samostatného dodavatele mohou být všechny tyto situace běžnou součástí obchodního vztahu.

Výplata v hotovosti také nemusí znamenat práci načerno

Samotná hotovostní výplata není automaticky důkazem nelegálního zaměstnávání.

Rozhodující je, zda existuje řádný pracovněprávní vztah, zda je příjem správně evidován, zdaněn a případně z něj odváděno pojistné podle příslušných pravidel.

Podezřelá je spíše situace, kdy zaměstnavatel vyplácí peníze zcela mimo účetnictví, neposkytuje žádné doklady a tvrdí, že příjem není potřeba nikde evidovat.

Chybějící odvody nemusí vždy znamenat nelegální práci

Ani skutečnost, že se z určitého příjmu neodvádí sociální nebo zdravotní pojištění, sama o sobě nedokazuje nelegální práci.

Například u některých DPP nebo DPČ pod zákonnými rozhodnými částkami nemusí z konkrétní dohody účast na pojištění vzniknout.

Proto je potřeba vždy posuzovat konkrétní pracovněprávní vztah a výši příjmu.

Nelegální práce cizinců

Zvláštní část pravidel se vztahuje na zaměstnávání cizinců.

Nelegální může být například práce:

• bez potřebného povolení k zaměstnání, pokud je vyžadováno,
• v rozporu s podmínkami vydaného povolení,
• v rozporu se zaměstnaneckou, modrou nebo jinou příslušnou kartou,
• bez potřebného oprávnění k pobytu.

Ne každý cizinec ale pracovní povolení potřebuje. Záleží mimo jiné na jeho státní příslušnosti, pobytovém statusu a konkrétním právním režimu.

Nelegální práce a nehlášená práce nejsou totéž

Současná právní úprava pracuje také s pojmem nehlášené práce.

Jde o samostatný institut související zejména s nesplněním evidenčních nebo oznamovacích povinností zaměstnavatele.

Nelegální práce a nehlášená práce proto nejsou automaticky jedna a tatáž věc.

Při hodnocení konkrétní situace je potřeba rozlišit, zda člověk vůbec nemá řádný pracovněprávní vztah, nebo pracovněprávní vztah existuje, ale zaměstnavatel nesplnil některou ze svých dalších povinností.

Jaká pokuta hrozí pracovníkovi za nelegální práci?

Také osoba, která nelegální práci sama vykonává, se může dopustit přestupku.

Fyzické osobě vykonávající nelegální práci může být uložena pokuta až 100 000 Kč.

Není tedy správné chápat pracovníka pouze jako osobu bez jakéhokoli sankčního rizika.

Jaké sankce hrozí tomu, kdo nelegální práci umožní?

U právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jsou sankce výrazně vyšší.

Za umožnění výkonu nelegální práce může být podle současné právní úpravy uložena:

• pokuta až 10 000 000 Kč, přičemž zákon u příslušného přestupku stanoví minimální hranici 50 000 Kč,
• zákaz činnosti až na 2 roky,
• zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu 1 roku.

Výše konkrétní sankce závisí na okolnostech případu.

Proč je nelegální práce riziková pro pracovníka?

Nelegální práce může na první pohled působit finančně výhodně, protože část odměny nemusí být zatížena standardními odvody nebo zaměstnavatel nabídne vyšší částku „na ruku“.

Rizika ale mohou být podstatně větší.

Pracovník může řešit například:

• problémy s prokazováním skutečně odpracované doby a sjednané odměny,
• chybějící účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, pokud podle správného právního režimu měla vzniknout,
• komplikované uplatňování nároků při pracovním úrazu,
• absenci standardních pravidel dovolené, pracovní doby nebo skončení pracovního poměru, pokud je vztah formálně zastřen jinou smlouvou,
• riziko vlastní pokuty za výkon nelegální práce.

Není ale přesné tvrdit, že člověk při nelegální práci automaticky ztrácí úplně všechny právní nároky. Konkrétní následky závisejí na povaze vztahu a případný spor může vyžadovat právní posouzení.

Nelegální práce a pracovní úraz

Původní tvrzení, že při nelegální práci neexistuje žádná ochrana při pracovním úrazu, by bylo příliš kategorické.

Problémem je především dokazování skutečného charakteru vztahu a okolností úrazu.

Pokud člověk fakticky vykonával závislou práci a vznikne spor o jeho právní postavení, může být nutné nejprve prokázat skutečnou povahu pracovního vztahu.

Proto může být v takové situaci vhodná právní pomoc.

Jak poznat problematickou nabídku práce?

Zvýšenou pozornost si zaslouží například nabídka, při které vám firma řekne:

• že pracovní smlouvu nedává a vše bude pouze „na dobré slovo“,
• že musíte mít IČO, přestože budete pracovat úplně stejně jako běžní zaměstnanci firmy,
• že budete mít pevné směny, nadřízeného a pracovní povinnosti zaměstnance, ale musíte každý měsíc vystavit fakturu,
• že odměna nebude nikde oficiálně evidována,
• že se „odvody ani daně řešit nemusí“.

Žádný jednotlivý bod nemusí sám o sobě rozhodnout, ale jejich kombinace už může být důvodem situaci podrobněji prověřit.

Jak probíhá kontrola švarcsystému?

Orgány inspekce práce při kontrole neposuzují pouze smlouvu nebo její název.

Zjišťují skutečné fungování vztahu na pracovišti – například kdo pracovníkovi zadává práci, kdo určuje její způsob, zda osoba vystupuje samostatně, jak je práce organizována a kdo nese odpovědnost a náklady.

Rozhodující je faktický obsah vztahu.

Proto ani perfektně napsaná smlouva o poskytování služeb sama o sobě nezabrání tomu, aby byla spolupráce při kontrole posouzena jako nelegální závislá práce.

Co dělat, pokud máte podezření na švarcsystém?

Nejprve si ujasněte, jak váš vztah fakticky funguje.

Můžete si položit například tyto otázky:

• Rozhoduji sám o způsobu provedení zakázky?
• Podnikám vlastním jménem a na vlastní odpovědnost?
• Určuje mi firma pracovní dobu a směny?
• Mám nadřízeného, jehož pracovní pokyny musím průběžně plnit?
• Vystupuji před zákazníky jako samostatný dodavatel, nebo jako pracovník firmy?
• Nesu podnikatelské riziko, nebo dostávám pravidelně prakticky stejnou odměnu za svou pracovní kapacitu?

Tyto otázky samy o sobě neposkytují právní verdikt, ale mohou pomoci odhalit, že je potřeba situaci řešit.

Kam nelegální zaměstnávání nahlásit?

Kontrolu nelegální práce provádí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Pokud máte podezření na nelegální zaměstnávání, můžete podat podnět ke kontrole.

Je vhodné uvést co nejkonkrétnější informace, například:

• název a sídlo firmy,
• místo výkonu práce,
• popis způsobu spolupráce,
• dobu, kdy k práci dochází,
• případné dokumenty nebo další skutečnosti, které mohou kontrolnímu orgánu pomoci.

Pokud je podatel podnětu znám, zákon umožňuje, aby byl informován o způsobu a výsledku kontroly.

Má smysl ověřit sociální a zdravotní pojištění?

Ano, pokud máte být zaměstnancem a nejste si jistí, zda zaměstnavatel plní své povinnosti.

Je ale potřeba správně interpretovat výsledek.

To, že z určité dohody nevznikla účast na pojištění, nemusí znamenat porušení zákona – například některé příjmy z DPP nebo DPČ mohou být pod zákonnou rozhodnou částkou.

Pokud si nejste jistí, lze situaci ověřit u příslušné zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení.

Je práce na IČO v Česku bezpečná a legální?

Ano. Spolupráce mezi firmou a OSVČ je zcela běžnou a legální součástí českého pracovního trhu.

Problém nastává až tehdy, když obchodní vztah ve skutečnosti pouze zakrývá výkon závislé práce, která měla být vykonávána v pracovním poměru nebo na DPP či DPČ.

Rozhodující není IČO, ale skutečná samostatnost podnikatele.

Jak poznat nelegální práci a švarcsystém?

Nelegální prací je mimo jiné výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Typickým příkladem může být švarcsystém, při kterém osoba formálně vystupuje jako OSVČ, ale fakticky pracuje v postavení zaměstnance.

Závislou práci charakterizuje zejména vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce, práce podle pokynů zaměstnavatele a jeho jménem. Posuzuje se skutečné fungování vztahu, nikoli pouze název smlouvy.

Samotná práce na IČO, dlouhodobá spolupráce s jedním zákazníkem, hotovostní platba ani absence odvodů samy o sobě automaticky neznamenají nelegální práci. Vždy je potřeba hodnotit konkrétní okolnosti.

Fyzické osobě, která nelegální práci vykonává, může hrozit pokuta až 100 000 Kč. Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která výkon nelegální práce umožní, může hrozit pokuta až 10 milionů Kč a za příslušných podmínek také zákaz činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

Při podezření na nelegální zaměstnávání je možné obrátit se na Státní úřad inspekce práce nebo příslušný oblastní inspektorát práce.

---

Otázky a odpovědi

Je práce na IČO automaticky švarcsystém?

Ne. Podnikatel může pro firmu pracovat zcela legálně i dlouhodobě. Švarcsystém vzniká tehdy, pokud obchodní vztah ve skutečnosti zastírá výkon závislé práce, která má být vykonávána v pracovněprávním vztahu.

Jak poznám švarcsystém?

Posuzuje se zejména to, zda člověk pracuje osobně, podle pokynů firmy, jejím jménem a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Důležitý je skutečný obsah spolupráce, nikoli pouze smlouva nebo vlastnictví živnostenského oprávnění.

Jaká pokuta hrozí pracovníkovi za nelegální práci?

Fyzické osobě, která vykonává nelegální práci, může být podle zákona o zaměstnanosti uložena pokuta až 100 000 Kč.

Jaká pokuta hrozí firmě za umožnění nelegální práce?

Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě může za umožnění výkonu nelegální práce hrozit pokuta až 10 000 000 Kč. U příslušného přestupku zákon stanoví minimální výši 50 000 Kč a může být uložen také zákaz činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí.

Kam nahlásit podezření na nelegální zaměstnávání?

Podnět lze podat Státnímu úřadu inspekce práce nebo příslušnému oblastnímu inspektorátu práce. Čím konkrétnější informace o zaměstnavateli, místě a způsobu práce podnět obsahuje, tím lépe může kontrolní orgán situaci prověřit.