Pracovní úraz: co dělat, jak ho nahlásit a na jaké odškodnění máte nárok

02. 10. 2026 • Blog • 16 minut čtení

Úraz v práci může být otázkou několika vteřin, jeho následky ale mohou zaměstnance ovlivňovat týdny, měsíce nebo i celý život. Právě první kroky po úrazu mohou být důležité nejen pro zdraví, ale také pro pozdější prokázání toho, že šlo skutečně o pracovní úraz a že zaměstnanci vznikl nárok na odškodnění.

Pracovní úraz oznamte zaměstnavateli co nejdříve, nechte okolnosti zaznamenat a uschovejte si všechny lékařské zprávy, účtenky a další doklady související s úrazem. Pokud byli na místě svědci, je vhodné mít zaznamenané také jejich údaje.

Zaměstnanec může podle následků pracovního úrazu získat například náhradu ztráty na výdělku během pracovní neschopnosti i po jejím skončení, bolestné, náhradu nákladů spojených s léčením, náhradu věcné škody nebo odškodnění za trvalé následky.

Co je pracovní úraz podle zákoníku práce?

Pracovním úrazem je podle zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Nemusí jít jen o dramatickou nehodu ve výrobě. Pracovním úrazem může být podle okolností například:

pád ze žebříku nebo schodů,
uklouznutí na mokré podlaze,
pořezání při práci se strojem nebo nástrojem,
zlomenina při manipulaci s materiálem,
popálení nebo poleptání,
poranění při dopravní nehodě během pracovní cesty,
úraz při obsluze pracovního zařízení,
napadení zaměstnance v souvislosti s plněním pracovních povinností.

Zásadní je vždy souvislost s výkonem práce nebo činností, která s ní přímo souvisí.

Je každý úraz v práci automaticky pracovním úrazem?

Ne. Nestačí pouze to, že se úraz odehrál v budově zaměstnavatele nebo během pracovní doby.

Musí existovat souvislost s plněním pracovních úkolů nebo s činností přímo související s jejich plněním.

Naopak pracovní úraz může vzniknout i mimo běžné pracoviště, například:

na pracovní cestě,
při návštěvě zákazníka,
při služebním výjezdu,
na jiném pracovišti, kam byl zaměstnanec vyslán.

Je úraz cestou do práce pracovním úrazem?

Běžná cesta z bydliště do zaměstnání a zpět se podle zákoníku práce za pracovní úraz nepovažuje.

Pokud například zaměstnanec ráno cestou do kanceláře uklouzne na chodníku nebo má dopravní nehodu při běžné cestě z domova do práce, nejde zpravidla o pracovní úraz.

Odlišná situace může nastat během pracovní cesty nebo při cestě uskutečňované v rámci plnění pracovních úkolů.

Co dělat ihned po pracovním úrazu?

Pokud zdravotní stav dovoluje postupovat aktivně, je vhodné udělat několik kroků co nejdříve.

Zajistěte první pomoc

Zdraví má vždy přednost před administrativou. U vážnějšího zranění je potřeba okamžitě přivolat zdravotnickou záchrannou službu nebo zajistit jiné potřebné ošetření.

Úraz oznamte nadřízenému

Pracovní úraz oznamte zaměstnavateli nebo svému vedoucímu bez zbytečného odkladu.

I zdánlivě malé poranění je vhodné nahlásit. Některé zdravotní následky se mohou projevit až s odstupem několika hodin nebo dnů.

Nechte úraz zaznamenat

Zaměstnavatel vede evidenci pracovních úrazů. Do knihy úrazů se evidují také úrazy, které nezpůsobily pracovní neschopnost nebo vedly pouze ke krátké pracovní neschopnosti.

Pokud by se zdravotní stav později zhoršil, může být záznam o události velmi důležitým důkazem.

Zajistěte údaje o svědcích

Pokud úraz viděli kolegové nebo jiné osoby, poznamenejte si jejich jména a kontakt. Svědecká výpověď může být důležitá v případě, že později vznikne spor o průběh události.

Zdokumentujte místo úrazu

Pokud je to možné a bezpečné, mohou pomoci fotografie místa, zařízení nebo podmínky, která k úrazu vedla.

Fotografie mohou zachytit například:

mokrou podlahu,
poškozené schody,
vadný stroj,
chybějící ochranné prvky,
rozmístění předmětů na pracovišti.

Řekněte lékaři, že se úraz stal při práci

Při lékařském ošetření popište pravdivě, jak ke zranění došlo, a uveďte, že šlo o úraz při výkonu práce.

Uschovejte si lékařské zprávy, výsledky vyšetření a další dokumentaci.

Pracovní úraz krok za krokem

Krok	Co udělat
1.	Zajistit první pomoc a potřebné lékařské ošetření
2.	Bez zbytečného odkladu oznámit úraz zaměstnavateli
3.	Nechat událost zapsat do evidence úrazů
4.	Zaznamenat svědky a případně pořídit fotografie
5.	U lékaře uvést skutečný průběh pracovního úrazu
6.	Uschovat lékařské zprávy a účtenky související s léčením
7.	Zkontrolovat záznam o pracovním úrazu, pokud se vyhotovuje
8.	Požadovat vypořádání všech nároků na odškodnění

Musí být každý pracovní úraz zapsán?

Ano. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, tedy i o těch, které nezpůsobily pracovní neschopnost nebo vedly k pracovní neschopnosti nepřesahující tři kalendářní dny.

To je důležité například u zranění, které se na první pohled zdá drobné, ale později se ukáže jako závažnější.

Kdy se vyhotovuje záznam o pracovním úrazu?

Zákoník práce rozlišuje prostý zápis do knihy úrazů a formální záznam o pracovním úrazu.

Záznam o pracovním úrazu se vyhotovuje zejména tehdy, pokud v důsledku pracovního úrazu došlo:

k pracovní neschopnosti zaměstnance delší než 3 kalendářní dny,
nebo k úmrtí zaměstnance.

Jedno vyhotovení záznamu musí zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci. Při smrtelném pracovním úrazu jej předává rodinným příslušníkům.

Co se změnilo v hlášení pracovních úrazů?

Od 1. ledna 2026 došlo k významné změně administrativy na straně zaměstnavatelů.

Ohlašování vybraných pracovních úrazů a zasílání záznamů Státnímu úřadu inspekce práce probíhá nově elektronicky prostřednictvím portálu inspekce práce.

Pro zaměstnance se tím základní postup po úrazu nemění – jeho úkolem je především úraz nahlásit zaměstnavateli a spolupracovat při objasnění jeho okolností.

Druh pracovního úrazu	Zápis do knihy úrazů	Záznam o pracovním úrazu
Bez pracovní neschopnosti	Ano	Ne
Pracovní neschopnost nejvýše 3 kalendářní dny	Ano	Ne
Pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny	Ano	Ano
Smrtelný pracovní úraz	Ano	Ano

Kdo rozhoduje, zda jde o pracovní úraz?

Zaměstnavatel má povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, a svědků.

Pokud mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vznikne spor, zda šlo o pracovní úraz, samotné stanovisko zaměstnavatele nemusí být konečným slovem. Spor o existenci pracovního úrazu a nárok na náhradu může být nakonec předmětem soudního řízení.

Proto je důležité mít co nejlépe zdokumentováno:

kdy a kde se úraz stal,
co zaměstnanec právě dělal,
kdo událost viděl,
jak úraz vznikl,
jaké zdravotní následky způsobil.

Co když zaměstnavatel nechce pracovní úraz uznat?

Zaměstnanec by neměl situaci uzavřít pouze ústním sdělením nadřízeného, že „to pracovní úraz není“.

Pokud jste přesvědčeni, že k poškození zdraví došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi:

oznamte událost zaměstnavateli prokazatelně,
požadujte její zaevidování,
uschovejte důkazy a lékařskou dokumentaci,
zajistěte kontakty na svědky,
při vážnějším sporu zvažte odbornou právní pomoc.

Obecný postup při problematickém jednání firmy najdete také v článku co dělat při problémech se zaměstnavatelem.

Kdo platí odškodnění pracovního úrazu?

Z pohledu zaměstnance odpovídá za náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené pracovním úrazem zaměstnavatel, pokud jsou splněny zákonné podmínky a zaměstnavatel se odpovědnosti zcela nebo částečně nezprostí.

Zákoník práce přitom vychází z velmi silné odpovědnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel odpovídá za škodu nebo újmu způsobenou pracovním úrazem i v případě, že sám dodržel předpisy bezpečnosti práce, pokud nenastane některý ze zákonných důvodů pro zproštění odpovědnosti.

V praxi jsou zaměstnavatelé pro odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání zákonně pojištěni a do procesu odškodnění tak může vstupovat příslušná pojišťovna. Nárok zaměstnance ale vzniká vůči zaměstnavateli.

Na jaké odškodnění má zaměstnanec nárok?

Odškodnění pracovního úrazu není jedna jediná částka. Podle následků může zaměstnanci vzniknout několik samostatných nároků.

Druh náhrady	Co kompenzuje
Náhrada ztráty na výdělku během pracovní neschopnosti	Rozdíl mezi předchozím průměrným výdělkem a příjmem během pracovní neschopnosti
Náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti	Dlouhodobější pokles příjmu kvůli následkům úrazu
Bolestné	Bolest a strádání související se zraněním a léčením
Ztížení společenského uplatnění	Trvalé zdravotní následky a omezení běžného života
Náklady spojené s léčením	Účelně vynaložené náklady související s léčbou
Věcná škoda	Poškozené osobní věci a další prokazatelná majetková škoda

Náhrada ztráty na výdělku během pracovní neschopnosti

Pracovní úraz může způsobit, že zaměstnanec během pracovní neschopnosti dostává méně peněz, než běžně vydělával.

Zákon proto stanoví nárok na náhradu ztráty na výdělku.

Zjednodušeně se porovnává:

průměrný výdělek zaměstnance před pracovním úrazem

s částkami, které zaměstnanec v důsledku pracovní neschopnosti získává jako náhradu mzdy nebo platu a nemocenské.

Rozdíl je za splnění zákonných podmínek předmětem náhrady.

Příklad

Zaměstnanec měl před úrazem průměrný měsíční výdělek 42 000 Kč.

V důsledku pracovního úrazu je v pracovní neschopnosti a kombinace náhrady mzdy a nemocenského je nižší než jeho původní průměrný výdělek.

Právě tento pokles příjmu může být kompenzován náhradou za ztrátu na výdělku.

Samotné fungování nemocenské podrobně popisujeme v článku jak funguje nemocenská při pracovní neschopnosti.

Náhrada ztráty na výdělku po pracovní neschopnosti

Následky pracovního úrazu nemusí skončit návratem zaměstnance do práce.

Zaměstnanec může být například kvůli trvalému omezení převeden na méně placenou práci nebo již nemusí být schopen dosahovat stejného výdělku jako před úrazem.

V takovém případě může vzniknout nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, někdy v běžné řeči označovanou jako renta.

Jejím smyslem je kompenzovat dlouhodobý rozdíl mezi výdělkem před vznikem škody a příjmem, kterého je zaměstnanec po pracovním úrazu schopen dosahovat, při zohlednění zákonných pravidel.

Co je bolestné za pracovní úraz?

Bolestné kompenzuje tělesné a duševní strádání související s pracovním úrazem a jeho léčením.

Bolestné se stanovuje pomocí bodového ohodnocení.

Jednotlivá poranění mají podle příslušného nařízení vlády přiřazený počet bodů. Lékař posoudí zdravotní stav a vystaví příslušný lékařský posudek.

Výše peněžité náhrady se následně stanoví podle:

počtu bodů × aktuální hodnoty jednoho bodu.

Kolik je jeden bod bolestného?

Hodnota bodu není dlouhodobě pevná částka.

Podle současné právní úpravy činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Proto se peněžní hodnota jednoho bodu v jednotlivých letech mění.

To je také důvod, proč není vhodné při výpočtu odškodnění používat několik let staré tabulky nalezené na internetu.

Kdo stanoví počet bodů bolestného?

Bodové ohodnocení se uvádí v lékařském posudku.

Počet bodů závisí zejména na:

druhu zranění,
rozsahu poškození zdraví,
náročnosti léčby,
případných komplikacích,
dalších zákonem stanovených okolnostech.

Pokud pracovní úraz způsobil více samostatných poškození zdraví, příslušná bodová ohodnocení se podle pravidel sčítají.

Co když jsou nutné další operace?

Odškodnění bolesti nemusí vždy skončit prvním posudkem.

Pokud například po původním ohodnocení vznikne v přímé souvislosti s pracovním úrazem další bolest v důsledku nové operace nebo dalších zákroků, může být podle zákonných pravidel hodnocena a odškodněna jako nová bolest.

Co je ztížení společenského uplatnění?

Ztížení společenského uplatnění se týká trvalých následků pracovního úrazu.

Nejde jen o to, zda zaměstnanec může dál vykonávat původní profesi.

Posuzuje se také dopad zdravotního poškození na běžný život, například na:

pohyb,
rodinný život,
sport,
zájmy a koníčky,
vzdělávání,
společenský život,
pracovní možnosti.

Také ztížení společenského uplatnění se stanovuje bodovým systémem.

Kdy se hodnotí trvalé následky?

Ztížení společenského uplatnění se zpravidla hodnotí až tehdy, když je zdravotní stav dostatečně ustálený a je možné určit, které následky budou dlouhodobé nebo trvalé.

Podle příslušného nařízení vlády se hodnocení zpravidla provádí přibližně rok po poškození zdraví, pokud je již zřejmé, že jde o trvalé následky a další léčba nepřinese zásadní zlepšení.

Pokud se později trvalé následky zhorší, může být za splnění podmínek provedeno nové ohodnocení.

Náklady spojené s léčením

Zaměstnanec může požadovat také náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.

Podle konkrétní situace může jít například o:

doplatky na léky,
zdravotnické pomůcky,
cesty k lékaři nebo na rehabilitaci,
rehabilitační péči,
další účelně vynaložené náklady, které nejsou hrazené jiným způsobem.

Účtenky a další doklady nevyhazujte. Bez nich může být později obtížné výši nákladů prokázat.

Náhrada věcné škody

Při pracovním úrazu může dojít také k poškození osobních věcí.

Typickým příkladem jsou:

rozbité brýle,
poškozené hodinky,
zničené oblečení,
jiné věci poškozené přímo při úrazu.

Taková škoda může být součástí nároků souvisejících s pracovním úrazem, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

Má zaměstnanec nárok na plnou mzdu při pracovním úrazu?

Nejde o to, že by zaměstnanec během pracovní neschopnosti jednoduše nadále dostával klasickou mzdu ve stejné podobě jako při práci.

Systém se skládá z:

náhrady mzdy nebo platu během příslušné části pracovní neschopnosti,
nemocenského,
a případné náhrady ztráty na výdělku v souvislosti s pracovním úrazem.

Výsledkem má být za splnění zákonných podmínek kompenzace ekonomické ztráty, kterou pracovní úraz zaměstnanci způsobil.

Pracovní úraz při DPP nebo DPČ

Pracovní úraz není institut omezený pouze na klasickou pracovní smlouvu.

Pracovněprávní ochrana se vztahuje také na zaměstnance pracující na dohody, pokud jsou splněny podmínky pracovního úrazu.

Specifická pravidla se mohou týkat zejména náhrady za ztrátu na výdělku u pracovněprávních vztahů sjednaných na dobu určitou.

Pokud pracujete na dohodu, doporučujeme také článek práva brigádníka: na co máte při práci nárok.

Co když úraz vznikl vlastní chybou zaměstnance?

Ani skutečnost, že zaměstnanec udělal chybu, automaticky neznamená, že ztratí veškeré nároky.

Zákoník práce stanoví konkrétní podmínky, za kterých se zaměstnavatel může své odpovědnosti zcela nebo částečně zprostit.

Typicky mohou hrát roli například:

porušení bezpečnostních předpisů,
pokynů, s nimiž byl zaměstnanec řádně seznámen,
opilost nebo zneužití jiných návykových látek,
lehkomyslné jednání v zákonem vymezených případech.

Nejde ale o automatické pravidlo „zaměstnanec udělal chybu, takže nedostane nic“. Každý případ se musí posuzovat podle konkrétních okolností a zákonných podmínek.

Pracovní úraz a alkohol

Pokud byl zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, může to významně ovlivnit jeho nárok na odškodnění.

Zaměstnavatel však musí posoudit a případně prokázat zákonné podmínky pro úplné nebo částečné zproštění své odpovědnosti a souvislost mezi stavem zaměstnance a vznikem úrazu.

Co když jsem nedostal ochranné pomůcky?

Zaměstnavatel má v rámci BOZP řadu povinností, včetně poskytování potřebných osobních ochranných pracovních prostředků tam, kde jsou vzhledem k rizikům práce nezbytné.

Pokud k úrazu přispělo například to, že zaměstnavatel:

neposkytl potřebné ochranné prostředky,
neprovedl potřebné školení,
nezajistil bezpečné pracovní zařízení,
neodstranil známé riziko,

mohou být tyto skutečnosti velmi důležité při objasňování příčin pracovního úrazu.

Co když zaměstnavatel tvrdí, že jsem porušil BOZP?

Takové tvrzení samo o sobě ještě neznamená, že zaměstnanec přijde o odškodnění.

Je potřeba zjistit například:

jaké konkrétní pravidlo mělo být porušeno,
zda s ním byl zaměstnanec řádně seznámen,
zda zaměstnavatel jeho dodržování vyžadoval a kontroloval,
zda porušení skutečně souviselo se vznikem úrazu.

Co když se úraz projeví až později?

Některá poranění se neprojeví plnou intenzitou okamžitě.

Zaměstnanec například po pádu dokončí směnu, ale během následujícího dne se objeví silná bolest zad nebo jiné komplikace.

Právě proto je důležité nahlásit i úraz, který se bezprostředně po události zdá pouze drobný.

Při pozdějším řešení nároku je mnohem snazší prokázat souvislost, pokud zaměstnavatel o události od začátku věděl a byla zaznamenána.

Co když zaměstnavatel úraz nezapsal?

Pokud jste úraz nahlásili, ale zaměstnavatel jej odmítá evidovat, snažte se vytvořit vlastní prokazatelnou stopu.

Můžete například:

oznámit úraz také písemně nebo e-mailem,
popsat datum, čas, místo a průběh události,
uvést svědky,
uchovat lékařskou dokumentaci,
pořídit nebo uschovat další důkazy.

U závažnějšího sporu může být vhodné obrátit se na oblastní inspektorát práce nebo vyhledat odbornou právní pomoc.

Kdy se obrátit na inspektorát práce?

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty kontrolují dodržování povinností zaměstnavatelů v oblasti pracovních podmínek a bezpečnosti práce.

Podnět může dávat smysl například tehdy, pokud zaměstnavatel:

systematicky nevede evidenci pracovních úrazů,
neplní povinnosti v oblasti BOZP,
odmítá úraz řešit nebo dokumentovat,
na pracovišti existují závažná bezpečnostní rizika.

Inspekce práce ale nerozhoduje místo soudu o všech soukromoprávních peněžitých nárocích zaměstnance.

Kdy se odškodnění vyplácí?

Jednotlivé druhy náhrad vznikají a vyplácejí se v různých okamžicích.

Například:

náhrada ztráty na výdělku se může řešit průběžně,
bolestné se stanovuje podle zdravotního stavu a lékařského posudku,
ztížení společenského uplatnění se řeší zpravidla až po ustálení dlouhodobých následků,
náklady léčby lze dokládat postupně.

Zaměstnavatel je povinen způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy se zaměstnancem projednat bez zbytečného odkladu.

Jaké dokumenty si po pracovním úrazu uschovat?

Pro hladké vyřízení odškodnění je vhodné založit si všechny dokumenty na jedno místo.

Dokument	Proč jej uchovat
Záznam o pracovním úrazu	Dokládá základní okolnosti události
Lékařské zprávy	Dokládají zranění, léčbu a zdravotní následky
Fotografie	Mohou zachytit místo a příčinu úrazu
Kontakty na svědky	Pomohou při sporu o průběh události
Účtenky a doklady	Prokazují náklady související s léčbou
Výplatní pásky	Mohou být důležité při výpočtu ztráty na výdělku
Komunikace se zaměstnavatelem	Dokládá oznámení úrazu a další průběh řešení

Může zaměstnavatel zaměstnance kvůli pracovnímu úrazu propustit?

Samotný vznik pracovního úrazu není automatickým důvodem pro výpověď.

Pokud ale úraz způsobí dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti k dosavadní práci, mohou později nastat další pracovněprávní důsledky podle zdravotního stavu, lékařského posudku a možností zaměstnavatele.

Současná právní úprava navíc v některých situacích spojených s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanoví při skončení pracovního poměru zvláštní jednorázovou náhradu ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku.

Jde však o jiný nárok než běžné odškodnění samotného pracovního úrazu a podmínky musí být posouzeny podle konkrétního zdravotního důvodu skončení pracovního poměru.

Co když zaměstnavatel odškodnění nevyplatí?

Pokud zaměstnavatel oprávněný nárok neřeší nebo odmítá plnit, doporučujeme postupovat písemně.

Sepište jednotlivé nároky.
Doložte příslušné lékařské posudky, účtenky a další doklady.
Požádejte zaměstnavatele o písemné stanovisko a vypořádání.
Uchovávejte veškerou komunikaci.
U významnější částky nebo sporu zvažte právní pomoc.

Pokud zaměstnavatel nevyplácí ani jiné peněžité nároky, může být užitečný také náš článek nevyplacená mzda: co dělat, když zaměstnavatel nezaplatí.

Pracovní úraz s trvalými následky

U závažnějších pracovních úrazů může zaměstnanci vzniknout několik nároků současně.

Například pracovník, který utrpí vážné poranění ruky a již nemůže vykonávat původní profesi, může podle konkrétní situace řešit:

bolestné,
ztížení společenského uplatnění,
náhradu ztráty na výdělku,
náklady spojené s léčbou,
věcnou škodu,
další pracovněprávní důsledky dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti.

Není tedy správné považovat první vyplacenou částku za automatické kompletní vypořádání všech následků pracovního úrazu.

Co se řeší při smrtelném pracovním úrazu?

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, zákoník práce stanoví zvláštní nároky pozůstalých.

Podle konkrétní situace může jít například o:

náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
přiměřené náklady spojené s pohřbem,
náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých,
náhradu věcné škody.

U smrtelných pracovních úrazů jde o právně i lidsky velmi závažné situace, u kterých je vhodné posoudit všechny nároky individuálně.

Nejčastější chyby zaměstnanců po pracovním úrazu

Chyba	Proč může být problém
Úraz vůbec nenahlásit	Později se hůře prokazuje, kdy a kde k němu došlo
Spoléhat pouze na ústní oznámení	Při sporu může chybět důkaz
Nevzít si údaje na svědky	Průběh události se může později obtížně dokazovat
Vyhodit účtenky	Nelze snadno prokázat náklady léčby
Nesdělit lékaři skutečný průběh úrazu	Lékařská dokumentace pak nemusí odpovídat realitě
Vyřešit pouze bolestné	Mohou existovat i další samostatné nároky
Podepsat nejasný dokument bez kontroly	Může obsahovat nepřesný popis události nebo jiné problematické údaje

Co si zkontrolovat před uzavřením odškodnění?

Předtím, než budete považovat celý pracovní úraz za finančně uzavřený, ověřte, zda byly řešeny všechny relevantní nároky.

Byl úraz správně zaevidován?
Dostali jste kopii záznamu, pokud se vyhotovoval?
Byla vypořádána ztráta na výdělku?
Bylo stanoveno bolestné?
Nezůstaly trvalé zdravotní následky?
Máte nárok na ztížení společenského uplatnění?
Byly nahrazeny náklady na léčbu?
Byla vypořádána poškozená osobní věc?

Co dělat při pracovním úrazu

Nejdříve zajistěte potřebnou první pomoc a lékařské ošetření.
Úraz co nejdříve oznamte zaměstnavateli nebo nadřízenému.
Nechte událost zapsat do evidence pracovních úrazů.
Zajistěte si údaje na svědky a případně fotografie.
U lékaře pravdivě popište okolnosti vzniku úrazu.
Uschovejte lékařské zprávy, účtenky a další dokumentaci.
Záznam o pracovním úrazu se vyhotovuje zejména při pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny nebo při úmrtí zaměstnance.
Odškodnění může zahrnovat několik různých nároků, nikoliv pouze bolestné.
Při trvalých následcích může vzniknout nárok na ztížení společenského uplatnění a dlouhodobou náhradu ztráty na výdělku.
Pokud zaměstnavatel úraz odmítá řešit, uchovávejte vlastní důkazy a u významnějšího sporu vyhledejte odbornou pomoc.

Článek poskytuje obecné informace podle české pracovněprávní úpravy. U pracovních úrazů může konkrétní nárok záviset na přesném průběhu události, zdravotních následcích, pracovněprávním vztahu a dalších individuálních okolnostech.

Nejčastější otázky k pracovnímu úrazu a odškodnění

Co mám udělat bezprostředně po pracovním úrazu?

Nejdříve zajistěte potřebnou první pomoc nebo lékařské ošetření a úraz bez zbytečného odkladu oznamte zaměstnavateli. Pokud je to možné, nechte zaznamenat svědky a okolnosti události. Uchovávejte lékařské zprávy, fotografie a doklady o nákladech spojených s léčbou.

Na jaké odškodnění mám při pracovním úrazu nárok?

Podle následků úrazu může zaměstnanci vzniknout nárok na náhradu ztráty na výdělku, bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu účelných nákladů spojených s léčením a náhradu věcné škody. U závažného úrazu může existovat několik těchto nároků současně.

Jak se vypočítává bolestné za pracovní úraz?

Bolest se hodnotí v bodech podle příslušného nařízení vlády. Počet bodů určí lékař v posudku podle druhu a závažnosti zranění a průběhu léčby. Výše odškodnění se následně stanoví jako počet bodů vynásobený aktuální hodnotou jednoho bodu.

Je cesta do práce pracovním úrazem?

Ne. Zákoník práce výslovně stanoví, že úraz při běžné cestě do zaměstnání a zpět není pracovním úrazem. Jinak se mohou posuzovat například úrazy během pracovní cesty nebo při přesunu uskutečňovaném v rámci plnění pracovních úkolů.

Co dělat, když zaměstnavatel pracovní úraz nechce uznat?

Událost oznamte prokazatelným způsobem, požadujte její zaevidování a uchovejte veškeré důkazy, především lékařské zprávy, fotografie a kontakty na svědky. Pokud spor pokračuje, lze se podle situace obrátit na inspekci práce nebo vyhledat právní pomoc. Samotné odmítnutí zaměstnavatele nemusí definitivně rozhodnout, zda šlo o pracovní úraz.