Jaká práva má brigádník?

Brigádník na DPP nebo DPČ má ze zákona výrazně více práv, než si mnoho lidí myslí. Dohoda o provedení práce ani dohoda o pracovní činnosti nestojí mimo zákoník práce. Dohodáři mají právo například na minimální odměnu, bezpečné pracovní podmínky, přestávky, odpočinek, předem rozvržené směny, zákonné kompenzace za práci v noci nebo o víkendu a po splnění podmínek také na placenou dovolenou.

Neznamená to ale, že mají ve všech ohledech úplně stejné postavení jako zaměstnanci v pracovním poměru. Rozdíly existují například při skončení dohody, odstupném, některých překážkách v práci nebo cestovních náhradách.

V tomto článku si přehledně vysvětlíme, jaká práva má brigádník na DPP a DPČ, v čem se liší od pracovního poměru a co může dělat, pokud zaměstnavatel jeho práva nerespektuje.

Má brigádník stejná práva jako běžný zaměstnanec?

V řadě oblastí ano, ale ne ve všech.

Zákoník práce obecně vztahuje na DPP a DPČ mnoho pravidel platných pro pracovní poměr. Současně ale stanoví oblasti, kde platí pro dohody zvláštní režim.

Mezi důležité rozdíly patří například:

• jiný způsob ukončení pracovněprávního vztahu,
• zpravidla žádný nárok na odstupné při skončení dohody,
• žádná práce přesčas ve smyslu zákoníku práce,
• odlišná pravidla některých překážek v práci,
• zvláštní pravidla cestovních náhrad.

Není tedy přesné říkat, že brigádník má automaticky všechna práva zaměstnance v pracovním poměru. Je ale také chybou považovat DPP nebo DPČ za práci téměř bez zákonné ochrany.

Brigádník má právo na minimální odměnu

Odměna z DPP ani DPČ nesmí být nižší než zákonná minimální mzda.

V roce 2026 činí při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin minimální mzda:

134,40 Kč za hodinu.

Pokud je odměna sjednána například za celý úkol místo hodinové sazby, musí být zákonné minimum dodrženo také po přepočtu podle skutečně odpracované doby.

Pokud dosažená odměna nedosáhne minimální mzdy, vzniká zaměstnanci nárok na příslušný doplatek.

Má brigádník nárok na příplatek za noc, víkend a svátek?

Ano. Zaměstnanci na DPP a DPČ mají za splnění zákonných podmínek právo na kompenzaci za některé zvláštní režimy práce obdobně jako zaměstnanci odměňovaní mzdou.

Týká se to zejména:

• práce v noci,
• práce v sobotu a v neděli,
• práce ve svátek,
• práce ve ztíženém pracovním prostředí.

Nemusí přitom vždy jít výhradně o peněžní příplatek. Například u práce ve svátek může podle zákonných pravidel přicházet v úvahu také náhradní volno.

Proto není úplně přesné zjednodušovat pravidlo na „brigádník dostane vždy stejný příplatek jako každý zaměstnanec v pracovním poměru“. Správnější je říci, že se na odměnu z dohody použijí příslušná pravidla pro zaměstnance odměňované mzdou.

Má brigádník nárok na příplatek za přesčas?

Ne. Zaměstnanci na DPP a DPČ nevykonávají práci přesčas ve smyslu zákoníku práce.

Proto jim nevzniká ani nárok na příplatek za práci přesčas.

To ovšem neznamená, že je zaměstnavatel může nechávat pracovat bez omezení. Musí dodržovat sjednaný rozsah práce, zákonné limity DPP nebo DPČ, maximální délku směny i pravidla odpočinku.

Brigádník má právo na předem rozvrženou pracovní dobu

Zaměstnavatel musí také zaměstnancům na DPP a DPČ pracovní dobu předem písemně rozvrhnout.

Standardně musí brigádníka s rozvrhem nebo jeho změnou seznámit nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je pracovní doba rozvržena.

Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem.

Jedna směna na DPP nebo DPČ může trvat nejvýše 12 hodin.

Může si brigádník rozvrhovat směny sám?

Ano. Zaměstnavatel a zaměstnanec mohou uzavřít písemnou dohodu, podle které si zaměstnanec svou pracovní dobu do směn rozvrhuje sám.

To lze využít také u DPP a DPČ.

Ani při samorozvrhování ale nezanikají pravidla týkající se maximální délky směny, přestávek nebo nepřetržitého odpočinku.

Má brigádník nárok na přestávku?

Ano. Zaměstnavatel musí zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce poskytnout přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut.

U mladistvého zaměstnance musí být přestávka poskytnuta nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

Běžná přestávka na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítává.

U prací, které nelze přerušit, platí zvláštní režim – zaměstnanci musí být zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech a tato doba se započítává do pracovní doby.

Má brigádník právo na odpočinek mezi směnami?

Ano. Na dohodáře se vztahují také pravidla nepřetržitého denního a týdenního odpočinku.

U dospělého zaměstnance činí standardní nepřetržitý denní odpočinek alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zákon umožňuje v některých přesně stanovených situacích jeho zkrácení s následnou kompenzací.

Pokud člověk pracuje pro několik různých zaměstnavatelů, je praktická situace složitější, protože každý zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu v rámci vlastního pracovněprávního vztahu.

Není proto vhodné automaticky předpokládat, že dva samostatně legální rozvrhy u dvou zaměstnavatelů zároveň zaručují dostatečný celkový odpočinek zaměstnance.

Brigádník má právo na dovolenou

Od roku 2024 mohou mít zaměstnanci pracující na DPP i DPČ placenou dovolenou.

Pro vznik práva na dovolenou musí být splněny dvě základní podmínky:

• pracovněprávní vztah musí v daném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 28 kalendářních dní,
• zaměstnanec musí pro účely dovolené odpracovat alespoň 80 hodin.

Pro výpočet dovolené se u dohod používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin.

Do potřebných 80 hodin se podle zákonných pravidel mohou započítávat také některé náhradní doby.

Co se stane s nevyčerpanou dovolenou při skončení brigády?

Pokud zaměstnanci vzniklo právo na dovolenou a pracovněprávní vztah skončí dříve, než ji vyčerpá, nevyčerpaná dovolená se při skončení dohody nahrazuje peněžitou náhradou podle zákonných pravidel.

Během trvání dohody ale není obecně možné dovolenou jen nahrazovat penězi místo jejího skutečného čerpání.

Má brigádník právo na bezpečné pracovní podmínky?

Ano. Pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platí také pro DPP a DPČ.

Zaměstnavatel musí například:

• seznámit zaměstnance s riziky práce,
• zajistit potřebné školení BOZP,
• vytvořit bezpečné pracovní podmínky,
• poskytnout požadované osobní ochranné pracovní prostředky bezplatně,
• dodržovat pravidla vztahující se ke konkrétní práci a pracovišti.

Krátká nebo jednodenní brigáda není důvodem pro ignorování bezpečnosti práce.

Má brigádník nárok na pracovní obuv a ochranné pomůcky?

Pokud zaměstnavatel na základě vyhodnocení pracovních rizik určí, že jsou pro danou práci nutné osobní ochranné pracovní prostředky, musí je zaměstnanci poskytnout bezplatně.

Může jít například o:

• ochrannou obuv,
• rukavice,
• ochranné brýle,
• přilbu,
• reflexní nebo ochranný oděv.

Není tedy v pořádku automaticky přenášet náklady na povinné OOPP na brigádníka.

Kdy musí brigádník na vstupní lékařskou prohlídku?

Ne každý dospělý dohodář musí automaticky absolvovat vstupní pracovnělékařskou prohlídku.

Od 30. září 2025 například již není povinná u DPP a DPČ ani u práce zařazené do druhé nerizikové kategorie. Povinnost ale zůstává u rizikovějších prací a v dalších zákonem stanovených případech.

Prohlídka se také provádí, pokud ji požaduje zaměstnavatel nebo zaměstnanec v případech stanovených právními předpisy.

U mladistvých zaměstnanců platí zvláštní režim – vstupní lékařskou prohlídku musí absolvovat před vznikem pracovněprávního vztahu také při práci na DPP nebo DPČ.

Má brigádník právo na včasnou výplatu?

Ano. Pokud není mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednáno něco jiného, používají se pro splatnost a výplatu odměny z dohody obdobná pravidla jako pro mzdu.

Odměna je proto standardně splatná po vykonání práce, nejpozději v následujícím kalendářním měsíci.

U dohody může být sjednána například také jednorázová splatnost odměny po dokončení celého pracovního úkolu. V takovém případě se odměna vyplácí v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.

Má brigádník právo na výplatní doklad?

Pravidla o výplatě odměny z dohody odkazují také na pravidla používaná při výplatě mzdy.

Při měsíčním vyúčtování proto zaměstnanec dostává písemný doklad s údaji o odměně a provedených srážkách.

Není tedy nutné o základní výplatní doklad pokaždé žádat.

Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel navíc předložit podklady, podle kterých byla odměna vypočtena.

Brigádník má právo na rovné zacházení

Zákaz diskriminace a povinnost rovného zacházení platí také pro zaměstnance pracující na DPP a DPČ.

Zaměstnavatel nesmí zaměstnance diskriminovat například kvůli:

• pohlaví,
• věku,
• rase nebo etnickému původu,
• národnosti,
• náboženskému vyznání,
• zdravotnímu postižení,
• sexuální orientaci,
• dalším zákonem chráněným důvodům.

Ochrana platí nejen během výkonu práce, ale také při přijímání do zaměstnání.

Jaké informace musí brigádník dostat písemně?

DPP i DPČ musí být uzavřeny písemně a jedno vyhotovení musí dostat zaměstnanec.

Pokud dohoda sama neobsahuje všechny zákonem stanovené informace, musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat o dalších podmínkách pracovněprávního vztahu.

Tuto informační povinnost musí standardně splnit nejpozději do 7 dnů od započetí výkonu práce.

Informace mohou zahrnovat například:

• bližší označení sjednané práce a místa výkonu,
• předpokládaný rozsah pracovní doby,
• způsob rozvrhování pracovní doby,
• výměru dovolené a způsob jejího určování,
• způsob skončení dohody a výpovědní dobu,
• výši odměny a podmínky jejího poskytování.

Má brigádník právo na volno k lékaři nebo na svatbu?

Také zaměstnanci na DPP a DPČ mají za zákonných podmínek právo na omluvenou nepřítomnost při některých osobních překážkách v práci, například při vyšetření u lékaře, svatbě, pohřbu nebo doprovodu blízké osoby.

Důležitý rozdíl je ale v náhradě odměny.

U DPP a DPČ za tyto jiné důležité osobní překážky v práci standardně náhrada odměny z dohody nepřísluší, pokud není sjednáno nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele stanoveno něco výhodnějšího.

Brigádník tedy může mít právo na omluvené volno, aniž by za něj současně dostal zaplaceno.

Má brigádník nárok na cestovní náhrady?

U cestovních náhrad není postavení dohodáře automaticky stejné jako u zaměstnance v pracovním poměru.

U DPP a DPČ je proto důležité zkontrolovat, zda a za jakých podmínek bylo právo na cestovní náhrady sjednáno.

Pokud má brigádník v rámci práce cestovat mimo běžné místo výkonu práce, je vhodné tuto otázku vyřešit už při uzavírání dohody.

Má brigádník právo na ochranu soukromí a osobních údajů?

Ano. Zaměstnavatel nemůže bezdůvodně vyžadovat jakékoli osobní informace jen proto, že člověk žádá o brigádu nebo už pro něj pracuje.

Informace musí mít souvislost s pracovněprávním vztahem nebo musí existovat jiný zákonný důvod pro jejich zpracování.

Zaměstnavatel by například neměl bez věcného a zákonného důvodu vyžadovat informace o těhotenství, rodinných poměrech, majetkových poměrech nebo náboženském přesvědčení.

Jak může brigádník ukončit DPP nebo DPČ?

Pokud si zaměstnanec a zaměstnavatel nesjednali jiný způsob ukončení, lze vztah založený DPP nebo DPČ:

• ukončit vzájemnou dohodou ke sjednanému dni,
• písemně vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu,
• za sjednaných zákonných podmínek okamžitě zrušit.

Standardní výpovědní doba činí 15 dní a začíná dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně.

Stejné základní právo dát výpověď má zaměstnanec i zaměstnavatel.

Má brigádník ochranu před odvetnou výpovědí?

Možnost dát výpověď bez uvedení důvodu neznamená, že zaměstnavatel může zaměstnance libovolně postihovat za využívání zákonných práv.

Pokud má dohodář za to, že dostal výpověď například proto, že se domáhal zákonného práva na předem rozvrženou pracovní dobu, požádal o pracovní poměr nebo využil některé další zákonem chráněné právo, může za splnění podmínek požádat zaměstnavatele o písemné odůvodnění výpovědi.

Žádost je potřeba podat v zákonné lhůtě.

Může dlouhodobý brigádník požádat o pracovní smlouvu?

Ano. Pokud pracovněprávní vztahy založené DPP nebo DPČ u stejného zaměstnavatele v předchozích 12 měsících v souhrnu trvaly alespoň 180 dní, může zaměstnanec písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru.

Zaměstnavatel musí na takovou žádost v zákonné lhůtě písemně a odůvodněně odpovědět.

Neznamená to ale automatický nárok na pracovní smlouvu.

Má brigádník nárok na odstupné?

U DPP a DPČ se zákonná úprava odstupného používaná pro pracovní poměr standardně neuplatní.

To je jeden z významných rozdílů oproti zaměstnanci v klasickém pracovním poměru, kterému může například při skončení z některých organizačních důvodů vzniknout zákonný nárok na odstupné.

Zvláštní ochrana mladistvých brigádníků

Zaměstnanci mladší 18 let mají ještě přísnější zákonnou ochranu.

Pro mladistvé platí mimo jiné:

• zákaz práce přesčas,
• zákaz noční práce s velmi úzkou zákonnou výjimkou pro zaměstnance starší 16 let při výchově k povolání,
• přestávka nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce,
• zvláštní limity délky směny a týdenní pracovní doby,
• zákaz některých nebezpečných nebo zdraví škodlivých prací,
• povinná vstupní lékařská prohlídka také při práci na DPP nebo DPČ.

U mladistvého zaměstnance, který už dokončil povinnou školní docházku a nespadá do zvláštní skupiny mladších pracovníků, může směna trvat maximálně 8 hodin a týdenní pracovní doba maximálně 40 hodin.

U mladistvých mladších 15 let nebo těch, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku a mohou za zákonných podmínek vykonávat povolenou lehkou práci, jsou limity ještě přísnější – maximálně 7 hodin denně a 35 hodin týdně.

Jaká práva nemá brigádník automaticky stejná jako zaměstnanec?

Oblast	DPP / DPČ	Pracovní poměr
Minimální mzda	Ano	Ano
BOZP	Ano	Ano
Přestávky a odpočinek	Ano	Ano
Dovolená	Ano, po splnění podmínek	Ano podle pravidel pracovního poměru
Práce přesčas	Ne	Za zákonných podmínek ano
Odstupné podle běžných pravidel pracovního poměru	Ne	Za zákonných podmínek ano
Výpověď bez uvedení důvodu	Standardně možná pro obě strany	Zaměstnanec ano; zaměstnavatel jen ze zákonného důvodu
Standardní výpovědní doba	15 dní, pokud není sjednáno jinak	Řídí se pravidly pracovního poměru
Placené osobní překážky	Ne automaticky	Podle zákonných podmínek
Cestovní náhrady	Zvláštní režim, důležité je sjednání	Podle zákonných pravidel pracovního poměru

Co dělat, když zaměstnavatel práva brigádníka porušuje?

Pokud zaměstnavatel nevyplácí odměnu, ignoruje pravidla pracovní doby, neposkytuje povinné ochranné prostředky nebo porušuje jiné pracovněprávní předpisy, je dobré nejprve shromáždit důkazy.

Uchovávejte například:

• dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti,
• rozpisy směn,
• evidenci odpracovaných hodin,
• výplatní doklady,
• e-maily a další komunikaci se zaměstnavatelem.

Podle povahy problému je možné následně:

• vyzvat zaměstnavatele písemně k nápravě,
• obrátit se na příslušný oblastní inspektorát práce nebo Státní úřad inspekce práce,
• v případě diskriminace využít také pomoc veřejného ochránce práv,
• případný peněžitý nárok vymáhat soudní cestou.

Inspektorát práce může kontrolovat a sankcionovat porušení pracovněprávních předpisů, ale o samotném individuálním peněžitém nároku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v konečném důsledku rozhoduje soud.

Jaká práva má brigádník?

Brigádník na DPP nebo DPČ není zaměstnancem „bez práv“. Má zákonnou ochranu v oblasti minimální odměny, pracovní doby, přestávek, odpočinku, BOZP, rovného zacházení i ochrany soukromí.

Za splnění podmínek má také právo na dovolenou, kompenzaci za noční, víkendovou nebo sváteční práci a omluvené překážky v práci.

Zároveň ale DPP a DPČ nejsou totožné s pracovním poměrem. Dohodář například nevykonává práci přesčas, standardně nemá zákonný nárok na odstupné a při některých osobních překážkách má sice právo na omluvené volno, ale nikoli automaticky na náhradu odměny.

Také ukončení dohody je zpravidla jednodušší – pokud nebylo sjednáno jinak, může zaměstnanec i zaměstnavatel dát písemnou výpověď bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou.

Pokud zaměstnavatel zákonná práva nerespektuje, brigádník se může obrátit na inspekci práce a své individuální nároky případně vymáhat také soudně.

---

Otázky a odpovědi

Jaká základní práva má brigádník na DPP nebo DPČ?

Brigádník má právo například na minimální odměnu, bezpečné pracovní podmínky, přestávky, odpočinek, předem rozvržené směny, rovné zacházení a po splnění podmínek také na dovolenou. Za práci v noci, o víkendu nebo ve svátek mu za zákonných podmínek náleží příslušná kompenzace.

Má brigádník nárok na dovolenou?

Ano. Právo na dovolenou může vzniknout, pokud pracovněprávní vztah v daném kalendářním roce nepřetržitě trvá alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec pro účely dovolené odpracuje alespoň 80 hodin.

Má brigádník nárok na přestávku během směny?

Ano. Přestávka na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut musí být dospělému zaměstnanci poskytnuta nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce. Mladistvému zaměstnanci nejpozději po 4,5 hodinách.

Může brigádník ukončit DPP nebo DPČ bez udání důvodu?

Ano. Pokud nebyl sjednán jiný způsob, může zaměstnanec DPP nebo DPČ písemně vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Standardní výpovědní doba činí 15 dní ode dne doručení výpovědi druhé straně.

Co může brigádník dělat, když zaměstnavatel jeho práva porušuje?

Je vhodné si situaci a důkazy písemně zdokumentovat a nejprve zaměstnavatele požádat o nápravu. Při porušování pracovněprávních předpisů se lze obrátit na oblastní inspektorát práce nebo Státní úřad inspekce práce. Individuální peněžité nároky, například dlužnou odměnu, lze v případě potřeby vymáhat soudní cestou.