Dohoda o rozvázání pracovního poměru: jak funguje, na co si dát pozor a vzor
Dohoda o rozvázání pracovního poměru patří mezi nejrychlejší a nejjednodušší způsoby, jak ukončit zaměstnání. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou domluvit prakticky na jakémkoliv budoucím dni skončení pracovního poměru a nemusí čekat na uplynutí výpovědní doby. Právě jednoduchost dohody ale může být také její největší riziko.
Dohodu nemusíte podepsat, pokud s ní nesouhlasíte. Jde o dvoustranné právní jednání, takže pracovní poměr skončí dohodou pouze tehdy, když se na tom shodnou zaměstnanec i zaměstnavatel. Zaměstnavatel vás nemůže přinutit k podpisu jen proto, že chce pracovní poměr rychle ukončit.
Zvláštní pozornost věnujte důvodu skončení. V samotné dohodě sice být nemusí, ale pokud pracovní poměr končí například kvůli nadbytečnosti nebo jiné organizační změně, může právě uvedený důvod významně usnadnit prokázání nároku na odstupné.
Co je dohoda o rozvázání pracovního poměru?
Dohoda o rozvázání pracovního poměru je jeden ze zákonných způsobů ukončení pracovního poměru. Upravuje ji zejména § 49 zákoníku práce.
Princip je jednoduchý:
- zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou, že pracovní poměr skončí,
- společně stanoví konkrétní den skončení,
- dohoda musí mít písemnou formu,
- každá strana musí dostat jedno vyhotovení.
Na rozdíl od výpovědi tedy nejde o jednostranné rozhodnutí jedné ze stran.
Pokud zaměstnavateli předáte platnou výpověď, jeho souhlas nepotřebujete. U dohody je tomu přesně naopak – bez souhlasu obou stran žádná dohoda nevznikne.
Podrobnější pravidla jednostranného ukončení zaměstnání najdete v našem článku výpověď z pracovního poměru.
Dohoda, nebo výpověď? Zásadní rozdíl
Pojmy „dohoda“ a „výpověď dohodou“ se v běžné řeči často zaměňují. Právně ale výpověď dohodou neexistuje. Pracovní poměr můžete mimo jiné ukončit buď výpovědí, nebo dohodou.
| Dohoda | Výpověď | |
|---|---|---|
| Kdo rozhoduje? | Musí souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel | Stačí rozhodnutí jedné strany |
| Musí být písemná? | Ano | Ano |
| Je nutný souhlas druhé strany? | Ano | Ne |
| Kdy pracovní poměr skončí? | Sjednaným dnem | Po uplynutí výpovědní doby, pokud zákon nestanoví jinak |
| Musí zaměstnanec uvádět důvod? | Ne | Ne |
| Musí zaměstnavatel uvádět důvod? | U dohody obecně ne, ale může být zásadní kvůli odstupnému | Ano, zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonného důvodu |
Pro zaměstnance je největší výhodou dohody flexibilita. Pokud například najdete novou práci s nástupem za dva týdny, můžete se současným zaměstnavatelem sjednat skončení přesně k datu, které potřebujete.
Současně ale můžete dohodou přijít o výhodu času, který byste jinak měli během výpovědní doby. Proto není dobré podepisovat dohodu automaticky jen proto, že vám ji zaměstnavatel předloží.
Musí zaměstnanec dohodu podepsat?
Ne. Dohodu o rozvázání pracovního poměru nemusíte podepsat.
To platí i tehdy, pokud vám ji předloží zaměstnavatel a tvrdí, že jde pouze o „formalitu“ nebo že je potřeba dokument podepsat okamžitě.
Máte právo:
- dohodu nepodepsat,
- vzít si návrh k prostudování,
- navrhnout jiné datum skončení,
- požadovat doplnění důvodu skončení,
- jednat o odstupném nebo jiných podmínkách,
- navrhnout vlastní znění dohody.
Pokud se nedohodnete, pracovní poměr samotným předložením návrhu dohody nekončí.
Může zaměstnavatel zaměstnance k podpisu nutit?
Zaměstnavatel může ukončení pracovního poměru dohodou navrhnout, ale nemůže zaměstnance donutit, aby návrh přijal.
Velkou obezřetnost si zaslouží situace, kdy zaměstnavatel požaduje podpis ihned, odmítá zaměstnanci dát čas na prostudování dokumentu nebo mu tvrdí, že nemá jinou možnost.
Před podpisem si vždy přečtěte celý dokument a ověřte zejména datum skončení, uvedený důvod a případné ujednání o odstupném.
Pokud řešíte vážnější konflikt na pracovišti, může vám pomoci také náš přehled co dělat při problémech se zaměstnavatelem.
Jakou formu musí dohoda mít?
Zákoník práce stanoví, že dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. Každá smluvní strana má zároveň obdržet jedno její vyhotovení.
Nespoléhejte proto pouze na ústní domluvu typu „od prvního už nemusíte chodit“.
Písemný dokument je zásadní nejen z hlediska zákona, ale také jako důkaz o:
- způsobu skončení pracovního poměru,
- datu skončení,
- důvodu skončení, pokud je uveden,
- případném sjednaném odstupném,
- dalších dohodnutých podmínkách.
Co má dohoda o rozvázání pracovního poměru obsahovat?
Zákon nevyžaduje složitý několikastránkový dokument. Dohoda může být poměrně stručná.
Měla by však jednoznačně identifikovat zaměstnance a zaměstnavatele a určit, kdy pracovní poměr skončí.
| Údaj | Doporučení |
|---|---|
| Identifikace zaměstnavatele | Název nebo jméno, sídlo, případně IČO |
| Identifikace zaměstnance | Jméno, příjmení a další údaje umožňující jednoznačnou identifikaci |
| Vyjádření dohody obou stran | Jednoznačně uvést, že strany rozvazují pracovní poměr dohodou |
| Den skončení pracovního poměru | Uvést přesné datum |
| Důvod skončení | Není obecně povinný, ale u nároku na odstupné je velmi vhodné jej uvést |
| Odstupné | Je-li relevantní, doporučujeme uvést důvod i sjednanou výši nebo odkaz na zákonný nárok |
| Datum a podpisy | Dohodu musí přijmout obě strany |
Musí být v dohodě uveden důvod ukončení?
Obecně nemusí. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout na skončení pracovního poměru bez uvedení konkrétního důvodu.
To ale neznamená, že je důvod vždy nepodstatný.
Naopak – v některých situacích může být pro zaměstnance velmi důležité, aby byl důvod v dohodě výslovně zaznamenán.
Kdy je vhodné důvod uvést?
Typickým příkladem jsou organizační důvody na straně zaměstnavatele, například:
- rušení zaměstnavatele nebo jeho části,
- přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
- nadbytečnost zaměstnance v důsledku organizační změny.
Pokud pracovní poměr končí dohodou právě z některého důvodu podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, může zaměstnanci vzniknout zákonný nárok na odstupné.
Proto je prakticky velmi důležité, aby dohoda obsahovala například formulaci, že pracovní poměr končí z důvodu nadbytečnosti zaměstnance v důsledku organizační změny podle § 52 písm. c) zákoníku práce.
Má zaměstnanec při dohodě nárok na odstupné?
Ano, ale ne při každé dohodě.
Nárok na zákonné odstupné závisí především na důvodu, kvůli kterému pracovní poměr končí.
Při skončení pracovního poměru dohodou z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce zaměstnanci náleží nejméně:
| Délka pracovního poměru | Minimální zákonné odstupné |
|---|---|
| Méně než 1 rok | 1násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Alespoň 1 rok a méně než 2 roky | 2násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Alespoň 2 roky | 3násobek průměrného měsíčního výdělku |
Jde o zákonné minimum. Kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo individuální dohoda mohou zaměstnanci přiznat odstupné vyšší.
Příklad: dohoda kvůli nadbytečnosti
Zaměstnavatel ruší pracovní místo zaměstnance, který u něj pracuje šest let. Nabídne mu dohodu o skončení pracovního poměru k poslednímu dni měsíce.
Pokud je skutečným důvodem nadbytečnost podle § 52 písm. c) zákoníku práce, zaměstnanci při splnění podmínek náleží nejméně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
V takové situaci je velmi vhodné uvést organizační důvod přímo do dohody.
Proč nepodepisovat dohodu bez důvodu, pokud jste nadbyteční?
Představte si následující situaci:
Zaměstnavatel vám oznámí, že vaše pozice končí, a předloží dokument:
„Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na skončení pracovního poměru ke dni 31. 10.“
O nadbytečnosti ani organizační změně není v dokumentu ani slovo.
Samotná absence důvodu nemusí automaticky znamenat, že nárok na odstupné neexistuje – rozhodující může být skutečný důvod skončení pracovního poměru. Pro zaměstnance ale může vzniknout zbytečný spor o jeho prokázání.
Pokud vám zaměstnavatel nabízí dohodu kvůli organizační změně, trvejte na tom, aby byl skutečný organizační důvod do dohody zaznamenán.
Je možné si vyjednat vyšší odstupné?
Ano.
Zákon stanoví v určitých případech minimální nárok, ale nebrání tomu, aby zaměstnavatel poskytl více.
Vyšší odstupné může být součástí:
- kolektivní smlouvy,
- vnitřního předpisu zaměstnavatele,
- pracovní smlouvy,
- individuální dohody při ukončení pracovního poměru.
Právě rychlost skončení pracovního poměru může být předmětem vyjednávání. Pokud například zaměstnavatel potřebuje, aby zaměstnanec skončil velmi rychle, může zaměstnanec souhlasit s dohodou výměnou za výhodnější finanční podmínky.
Zdravotní důvody a jednorázová náhrada
U zdravotních důvodů je potřeba rozlišovat konkrétní příčinu skončení pracovního poměru.
Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání a pracovní poměr je z tohoto důvodu ukončen výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou, současná právní úprava stanoví zvláštní jednorázovou náhradu.
Její zákonná výše činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Od 1. června 2025 tato jednorázová náhrada nahradila dřívější odstupné poskytované v těchto konkrétních případech.
Jde o specifickou situaci, u které je důležité správné posouzení zdravotního důvodu a příslušný lékařský posudek.
Je při dohodě výpovědní doba?
Ne. U dohody se klasická výpovědní doba neuplatňuje.
Pracovní poměr skončí dnem, který si zaměstnanec se zaměstnavatelem sjednají.
Může to být například:
- den podpisu dohody,
- poslední den aktuálního měsíce,
- datum za dva týdny,
- datum za několik měsíců.
Není tedy potřeba čekat na uplynutí výpovědní doby.
Pracovní poměr však nelze dohodou zpětně ukončit k datu, které již uplynulo.
Může pracovní poměr skončit dohodou ihned?
Ano. Pokud s tím zaměstnanec i zaměstnavatel souhlasí, může být sjednaným dnem skončení například přímo den podpisu.
To může být výhodné například zaměstnanci, který potřebuje rychle nastoupit k novému zaměstnavateli.
Zároveň je ale potřeba zvážit finanční důsledky. Při velmi rychlém skončení přijdete o mzdu, kterou byste jinak získali, pokud by pracovní poměr pokračoval během výpovědní doby.
Lze podepsat dohodu během pracovní neschopnosti?
Ano.
Dohodou lze pracovní poměr ukončit také v situaci, kdy je zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti, pokud s tím zaměstnanec dobrovolně souhlasí.
Ochranná doba, která může zaměstnavateli za určitých podmínek bránit dát zaměstnanci výpověď, neznamená zákaz dobrovolného skončení pracovního poměru dohodou.
Právě proto by nemocný zaměstnanec neměl podepisovat předloženou dohodu automaticky s představou, že jde o totéž jako výpověď.
Pravidla pracovní neschopnosti podrobně vysvětlujeme v článku jak funguje nemocenská.
Lze podepsat dohodu během těhotenství nebo rodičovské?
Ano. Také zaměstnankyně v těhotenství nebo zaměstnanec čerpající mateřskou či rodičovskou dovolenou se může se zaměstnavatelem dohodnout na skončení pracovního poměru.
Ochrana před některými výpověďmi ze strany zaměstnavatele neznamená, že zaměstnanec nesmí dobrovolně uzavřít dohodu.
Právě v těchto situacích je ale vhodné důsledně posoudit následky před podpisem, protože zaměstnanec se dohodou dobrovolně vzdává dalšího trvání pracovního poměru.
Dohoda a pracovní poměr na dobu určitou
Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou standardně končí uplynutím sjednané doby. Není ale nutné čekat až na původní konec smlouvy.
Zaměstnanec a zaměstnavatel mohou pracovní poměr ukončit dohodou i před koncem sjednané doby.
Například pracovní smlouva platí do 31. prosince, ale obě strany se mohou dohodnout na skončení již 31. října.
Více o automatickém skončení, prodlužování a dalších pravidlech najdete v článku pracovní poměr na dobu určitou.
Dohoda a podpora v nezaměstnanosti
U této otázky můžete na internetu narazit na velké množství zastaralých informací.
Do konce roku 2025 platilo, že pokud člověk ukončil zaměstnání sám nebo dohodou bez takzvaného vážného důvodu, mohla být jeho podpora v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu snížena.
Od 1. ledna 2026 už toto snížení neplatí.
Podmínky podpory byly sjednoceny bez ohledu na to, zda uchazeč odešel z posledního zaměstnání vlastní výpovědí, dohodou nebo jiným způsobem, pokud jinak splňuje zákonné podmínky pro nárok na podporu.
To ale neznamená, že způsob skončení zaměstnání není důležitý z jiných důvodů. Především může rozhodovat o odstupném nebo jiných nárocích zaměstnance.
Kolik činí podpora v nezaměstnanosti po dohodě?
Procentní sazby podpory se od roku 2026 odvíjejí zejména od fáze podpůrčí doby a věku uchazeče, nikoliv od toho, zda pracovní poměr skončil dohodou bez vážného důvodu.
| Věk uchazeče | Začátek podpůrčí doby | Další období | Zbývající období |
|---|---|---|---|
| Do 52 let | první 2 měsíce: 80 % | další 2 měsíce: 50 % | 40 % |
| 52 až 57 let | první 3 měsíce: 80 % | další 3 měsíce: 50 % | 40 % |
| Nad 57 let | první 3 měsíce: 80 % | další 3 měsíce: 50 % | 40 % |
Jde o procenta předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti a s uplatněním zákonného maxima.
Podpůrčí doba činí podle věku 5, 8 nebo 11 měsíců.
Co s nevyčerpanou dovolenou při skončení dohodou?
Skončení pracovního poměru dohodou neznamená, že zaměstnanec přijde o již vzniklý nárok na dovolenou.
Pokud zaměstnanec dovolenou před skončením pracovního poměru nevyčerpá, nevyčerpaná dovolená se při skončení pracovního poměru finančně vypořádá podle pravidel zákoníku práce.
Zaměstnavatel může také určit čerpání dovolené ještě před sjednaným skončením pracovního poměru, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
Co se stane s poslední výplatou?
Skončením pracovního poměru nezaniká zaměstnanci právo na:
- mzdu nebo plat za již odpracovanou dobu,
- náhrady mzdy, na které vznikl nárok,
- náhradu za nevyčerpanou dovolenou,
- odstupné, pokud jsou splněny podmínky,
- další již vzniklé mzdové nároky.
Pokud zaměstnavatel mzdu po skončení pracovního poměru nevyplatí, postup řešíme podrobně v článku nevyplacená mzda: co dělat, když zaměstnavatel nezaplatí.
Jaké dokumenty má zaměstnavatel při skončení vydat?
Při skončení pracovního poměru nekončí povinnosti zaměstnavatele samotným podpisem dohody.
Zaměstnanec bude podle konkrétní situace potřebovat především potvrzení o zaměstnání, běžně označované jako zápočtový list. Pro účely Úřadu práce může potřebovat také další potvrzení týkající se výdělku a zaměstnání.
Zaměstnanec si proto při odchodu z práce zkontroluje nejen poslední mzdu, ale také předání potřebných dokumentů.
Na co si dát před podpisem dohody největší pozor?
Dohoda může mít zásadní finanční i praktické následky. Před podpisem doporučujeme zkontrolovat především následující body.
| Co zkontrolovat | Proč je to důležité |
|---|---|
| Datum skončení | Od tohoto dne již pracovní poměr netrvá a zpravidla nevzniká další mzda |
| Skutečný důvod skončení | Může rozhodovat o nároku na odstupné nebo jinou náhradu |
| Odstupné | Ověřte, zda máte zákonný nebo sjednaný nárok a zda odpovídá výše |
| Nevyčerpaná dovolená | Musí být vyčerpána nebo při skončení pracovního poměru vypořádána podle zákona |
| Poslední mzda a další nároky | Zkontrolujte nevyplacené odměny, náhrady nebo další již vzniklé nároky |
| Vyhotovení dohody | Jedno podepsané vyhotovení si vždy ponechte |
Nejčastější chyby při podpisu dohody
Podpis okamžitě bez přečtení
Nenechte se tlačit do okamžitého podpisu dokumentu, jehož důsledkům nerozumíte.
Chybějící organizační důvod
Pokud vás firma propouští kvůli nadbytečnosti, ale v dohodě žádný důvod není, nechte si vysvětlit proč. Uvedení skutečného organizačního důvodu je důležité zejména pro prokázání nároku na odstupné.
Záměna dohody za výpověď
Podpis dohody znamená, že s ukončením a jeho podmínkami souhlasíte. Není to pouze potvrzení, že jste převzali výpověď.
Nevýhodné datum skončení
Zaměstnavatel může chtít pracovní poměr ukončit okamžitě. Pro zaměstnance ale může být výhodnější pozdější datum nebo vyšší kompenzace.
Pouze ústní slib odstupného
Pokud se se zaměstnavatelem domluvíte na finančním plnění nad rámec zákona, je bezpečnější mít podmínky jednoznačně zachycené písemně.
Vzor dohody o rozvázání pracovního poměru
Následující jednoduchý vzor lze upravit podle konkrétní situace. Pokud pracovní poměr končí z důvodu, který zakládá nárok na odstupné, je vhodné tento důvod uvést přesně.
DOHODA O ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
uzavřená podle § 49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zaměstnavatel:
[Název zaměstnavatele]
[IČO]
[Sídlo]
a
Zaměstnanec:
[Jméno a příjmení]
[Adresa]
se dohodli na rozvázání pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne [datum pracovní smlouvy].
Pracovní poměr skončí dohodou ke dni [datum skončení pracovního poměru].
[Volitelné: Pracovní poměr je rozvázán z důvodu nadbytečnosti zaměstnance v důsledku organizační změny podle § 52 písm. c) zákoníku práce.]
[Volitelné: Zaměstnanci přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši [doplnit] průměrného měsíčního výdělku.]
Každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení této dohody.
V [místo] dne [datum]
_________________________
zaměstnavatel
_________________________
zaměstnanec
Vzor dohody při nadbytečnosti
Pokud pracovní místo skutečně zaniká kvůli organizační změně, je pro zaměstnance podstatná například tato část:
„Smluvní strany se dohodly na rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 10. Pracovní poměr je rozvázán z důvodu nadbytečnosti zaměstnance v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Zaměstnanci přísluší odstupné podle § 67 zákoníku práce.“
Konkrétní znění je vždy potřeba přizpůsobit skutečné situaci. Nestačí organizační důvod do dokumentu uměle doplnit, pokud pracovní poměr ve skutečnosti končí z jiného důvodu.
Může zaměstnanec sám navrhnout dohodu?
Ano. Návrh nemusí přicházet pouze od zaměstnavatele.
Zaměstnanec může zaměstnavateli například napsat:
„Navrhuji ukončení pracovního poměru dohodou ke dni 30. listopadu.“
Zaměstnavatel ale s návrhem nemusí souhlasit.
Pokud jej odmítne a zaměstnanec chce zaměstnání přesto ukončit, může za splnění zákonných podmínek podat výpověď. K té už souhlas zaměstnavatele nepotřebuje.
Lze uzavřenou dohodu jednostranně zrušit?
Po platném uzavření dohody si zaměstnanec ani zaměstnavatel nemohou jednoduše jednostranně rozmyslet, že sjednané skončení už nechtějí.
Pokud chtějí podmínky změnit, musí se na tom opět dohodnout.
Proto je podpis potřeba chápat jako skutečný souhlas se skončením pracovního poměru, nikoliv jako nezávaznou žádost.
Co když byla dohoda podepsána pod nátlakem?
U pracovněprávních dokumentů mohou nastat situace, kdy zaměstnanec tvrdí, že dohodu nepodepsal svobodně nebo že je neplatná z jiného důvodu.
Takový spor už může vyžadovat individuální právní posouzení. Pokud chce zaměstnanec napadnout neplatnost rozvázání pracovního poměru, je zásadní neotálet – zákoník práce stanoví pro uplatnění neplatnosti u soudu lhůtu 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.
Pokud tedy máte vážné pochybnosti o platnosti podepsané dohody, je vhodné situaci řešit bez zbytečného odkladu.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru: výhody a nevýhody
| Výhody | Nevýhody a rizika |
|---|---|
| Lze přesně sjednat datum skončení | Zaměstnanec se může připravit o dobu, po kterou by jinak pracovní poměr ještě trval |
| Není nutné čekat na výpovědní dobu | Nevýhodně formulovaný důvod může komplikovat prokazování nároku na odstupné |
| Lze vyjednat individuální podmínky | Po podpisu nelze dohodu jednoduše jednostranně vzít zpět |
| Umožňuje rychlý nástup do nové práce | Zaměstnanec může pod tlakem přijmout méně výhodné podmínky |
| Může být výhodná pro obě strany | Je potřeba znát rozdíl mezi dohodou a výpovědí |
Co udělat před podpisem dohody krok za krokem?
- Zjistěte, proč má pracovní poměr skončit. Zejména pokud návrh přichází od zaměstnavatele.
- Zkontrolujte datum skončení. Porovnejte jej s tím, kdy můžete nastoupit do nové práce nebo jak dlouho by trval pracovní poměr při výpovědi.
- Prověřte nárok na odstupné. Především při organizačních nebo specifických zdravotních důvodech.
- Nechte skutečný důvod uvést do dohody, pokud je důležitý pro vaše nároky.
- Zkontrolujte dovolenou, mzdu a další finanční nároky.
- Nepodepisujte dokument, kterému nerozumíte.
- Po podpisu si ponechte své vyhotovení.
Rychlý přehled
- Dohoda o rozvázání pracovního poměru je dobrovolná a vyžaduje souhlas zaměstnance i zaměstnavatele.
- Musí být uzavřena písemně a každá strana musí dostat jedno vyhotovení.
- Pracovní poměr končí přesně sjednaným dnem a neuplatňuje se klasická výpovědní doba.
- Důvod skončení obecně nemusí být v dohodě uveden.
- Pokud ale pracovní poměr končí například kvůli nadbytečnosti, je uvedení skutečného organizačního důvodu velmi důležité kvůli odstupnému.
- Při organizačních důvodech může zákonné odstupné dosáhnout nejméně jedno-, dvoj- nebo trojnásobku průměrného měsíčního výdělku podle délky zaměstnání.
- Od roku 2026 se podpora v nezaměstnanosti nesnižuje jen proto, že zaměstnanec odešel dohodou bez vážného důvodu.
- Ochranná doba při nemoci nebo těhotenství nebrání dobrovolnému skončení pracovního poměru dohodou.
- Po podpisu nelze dohodu jednoduše jednostranně zrušit.
- Před podpisem vždy zkontrolujte datum, důvod, odstupné a všechny další finanční nároky.
Informace v článku vycházejí z českého zákoníku práce a pravidel platných v době poslední aktualizace článku. Konkrétní pracovněprávní spor může záviset na přesném znění dokumentů a individuálních okolnostech.
Nejčastější otázky k dohodě o rozvázání pracovního poměru
Musím podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru, kterou mi předloží zaměstnavatel?
Ne. Dohoda je dobrovolná a pracovní poměr jí lze ukončit pouze se souhlasem zaměstnance i zaměstnavatele. Pokud s navrženými podmínkami nesouhlasíte, nemusíte dokument podepsat. Samotné předložení návrhu dohody pracovní poměr neukončuje.
Musí být v dohodě uveden důvod skončení pracovního poměru?
Obecně ne. Dohoda může být uzavřena i bez uvedení důvodu. Pokud však pracovní poměr končí například z organizačních důvodů a zaměstnanci má vzniknout nárok na odstupné, je velmi vhodné skutečný důvod v dohodě jednoznačně uvést.
Mám při skončení pracovního poměru dohodou nárok na odstupné?
Záleží na důvodu skončení. Při dohodě z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce náleží zaměstnanci při splnění podmínek zákonné odstupné. Jeho minimální výše činí podle délky pracovního poměru jedno-, dvoj- nebo trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
Platí při skončení dohodou výpovědní doba?
Ne. Při dohodě pracovní poměr končí přesně dnem, na kterém se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou. Může jít o den podpisu nebo libovolný dohodnutý budoucí den. Klasická výpovědní doba se u dohody neuplatňuje.
Budu mít po ukončení pracovního poměru dohodou nižší podporu v nezaměstnanosti?
Ne pouze z tohoto důvodu. Od 1. ledna 2026 bylo zrušeno dřívější snížení podpory pro lidi, kteří odešli ze zaměstnání sami nebo dohodou bez vážného důvodu. Výše podpory se nyní při splnění podmínek stanovuje podle jednotných pravidel bez této sankce.