Jak se daní brigáda?
Zdanění brigády závisí hlavně na typu pracovního vztahu, výši měsíční odměny a na tom, zda máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka k dani. U DPP a DPČ může být příjem zdaněn buď zálohovou, nebo srážkovou daní. Zároveň je potřeba oddělit daň z příjmu od sociálního a zdravotního pojištění, protože jde o dvě různé oblasti s vlastními pravidly.
V praxi proto mohou nastat různé situace: z brigády se může odvádět daň, ale ne pojistné, mohou se odvádět oboje, nebo může díky daňové slevě vyjít daň na nulu.
V tomto článku si krok za krokem vysvětlíme, jak se daní DPP a DPČ v roce 2026, jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní, kdy lze uplatnit slevu na poplatníka a kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání.
Jak se brigáda zdaňuje?
Příjmy z brigády jsou zpravidla příjmy ze závislé činnosti. Jejich zdanění se řídí zákonem o daních z příjmů.
V praxi se nejčastěji setkáte se dvěma režimy:
- zálohová daň,
- srážková daň.
To, který režim se použije, závisí především na:
- tom, zda máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka,
- výši příjmu,
- typu pracovněprávního vztahu.
Co je Prohlášení poplatníka?
Prohlášení poplatníka je dokument, díky kterému může zaměstnavatel při měsíčním výpočtu daně uplatnit například:
- základní slevu na poplatníka,
- případně další daňová zvýhodnění nebo slevy, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
Pro stejné období lze mít Prohlášení poplatníka učiněné pouze u jednoho zaměstnavatele.
Pokud tedy máte hlavní zaměstnání a vedle něj brigádu u jiné firmy, bývá Prohlášení často učiněné u hlavního zaměstnavatele. U vedlejší brigády se pak příjem zdaňuje bez měsíční základní slevy na poplatníka.
Co je zálohová daň?
Zálohová daň je průběžná záloha na roční daňovou povinnost.
Používá se například:
- pokud máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka,
- nebo pokud příjem bez Prohlášení překročí hranici, do které by bylo možné použít srážkovou daň.
U zaměstnavatele, kde máte Prohlášení, lze při výpočtu zálohy zohlednit měsíční slevu na poplatníka.
Jaká je sazba zálohové daně v roce 2026?
U běžných příjmů se používá sazba:
15 %.
Pokud ale měsíční základ pro výpočet zálohy překročí v roce 2026 částku 146 901 Kč, použije se na část nad tuto hranici sazba 23 %.
Pro běžné brigádní příjmy proto bude zpravidla relevantní 15% sazba.
Co je srážková daň?
Srážková daň je daň, kterou zaměstnavatel při splnění zákonných podmínek srazí přímo z příjmu a odvede finančnímu úřadu.
Typicky se používá u nižších příjmů bez učiněného Prohlášení poplatníka.
Neplatí ale jednoduché pravidlo „bez Prohlášení = vždy srážková daň“.
Záleží také na výši příjmu a typu pracovního vztahu.
DPP a srážková daň v roce 2026
Pokud pracujete na DPP a u zaměstnavatele nemáte učiněné Prohlášení poplatníka, může být v roce 2026 za splnění zákonných podmínek použita 15% srážková daň, pokud příjem u téhož zaměstnavatele za měsíc činí maximálně:
11 999 Kč.
Při příjmu 12 000 Kč a více se už tento režim srážkové daně u DPP neuplatní a příjem se zdaňuje zálohovou daní.
DPČ a srážková daň v roce 2026
U DPČ je důležitá hranice pro takzvané zaměstnání malého rozsahu.
Pokud u zaměstnavatele nemáte učiněné Prohlášení poplatníka, může být v roce 2026 za splnění podmínek použita srážková daň při příjmu:
do 4 499 Kč měsíčně.
Od příjmu 4 500 Kč se standardně použije zálohová daň.
DPP vs. DPČ: zdanění bez Prohlášení
| Typ dohody | Srážková daň bez Prohlášení v roce 2026 | Od této částky zálohová daň |
|---|---|---|
| DPP | do 11 999 Kč | od 12 000 Kč |
| DPČ / zaměstnání malého rozsahu | do 4 499 Kč | od 4 500 Kč |
Jak se zdaňuje brigáda s podepsaným Prohlášením?
Pokud máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka, příjem se zdaňuje zálohovou daní.
Zaměstnavatel pak může za splnění podmínek uplatnit například základní měsíční slevu na poplatníka.
V roce 2026 činí základní sleva:
2 570 Kč měsíčně.
U nižších příjmů proto může výsledná záloha na daň vyjít na nulu.
Jak se zdaňuje brigáda bez Prohlášení?
Pokud Prohlášení nemáte, rozhoduje především výše příjmu.
U DPP:
- do 11 999 Kč – za splnění podmínek 15% srážková daň,
- od 12 000 Kč – zálohová daň bez měsíční slevy u tohoto zaměstnavatele.
U DPČ:
- do 4 499 Kč – za splnění podmínek 15% srážková daň,
- od 4 500 Kč – zálohová daň bez měsíční slevy u tohoto zaměstnavatele.
Je srážková daň konečná?
Nemusí být.
Příjem zdaněný srážkovou daní lze za splnění zákonných podmínek zahrnout do daňového přiznání.
Sražená daň se potom započte na výslednou roční daňovou povinnost.
Pokud po uplatnění roční slevy na poplatníka a dalších případných nároků vznikne přeplatek, může ho finanční úřad vrátit.
Neznamená to ale, že se každá srážková daň automaticky vrací celá. Rozhoduje celková roční daňová situace.
Jak se daní dvě brigády současně?
Pokud máte dvě brigády u dvou různých zaměstnavatelů, každý zaměstnavatel zdaňuje svůj příjem samostatně.
Prohlášení poplatníka ale můžete mít ve stejném období pouze u jednoho z nich.
Například:
- zaměstnavatel A – DPČ s Prohlášením,
- zaměstnavatel B – DPP bez Prohlášení.
U první brigády se použije zálohová daň a lze uplatňovat měsíční slevu. U druhé brigády se podle výše příjmu použije buď srážková, nebo zálohová daň bez měsíční slevy.
Jak se daní více brigád u stejného zaměstnavatele?
Pokud máte více příjmů u jednoho zaměstnavatele, je potřeba posuzovat konkrétní typ vztahů.
Například více DPP u stejného zaměstnavatele se pro příslušný měsíční limit sčítá.
Pokud máte u jednoho zaměstnavatele zároveň pracovní poměr a DPP a máte u tohoto zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka, příjmy se při výpočtu zálohy na daň posuzují společně.
Kdy nemusíte podávat daňové přiznání?
Typicky nemusíte podávat vlastní daňové přiznání, pokud:
- máte příjmy ze zaměstnání pouze od jednoho zaměstnavatele,
- nebo jste měl během roku více zaměstnavatelů postupně za sebou, nikoli současně,
- u příslušných zaměstnavatelů byly splněny podmínky pro Prohlášení poplatníka,
- nemáte další zdanitelné příjmy, které by založily povinnost podat přiznání.
V takové situaci můžete obvykle požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Kdy může souběh dvou zaměstnání znamenat daňové přiznání?
Velmi častá situace nastává, když máte současně:
- hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele A,
- vedlejší brigádu u zaměstnavatele B.
Pokud jsou oba příjmy ve stejném období zdaněny zálohovou daní, zpravidla už nelze situaci vyřešit běžným ročním zúčtováním u zaměstnavatele a vzniká povinnost podat vlastní daňové přiznání.
Samotná existence druhé brigády ale automaticky neznamená povinnost podat přiznání.
Pokud je například vedlejší DPP u druhého zaměstnavatele zdaněna pouze srážkovou daní, může být za splnění dalších podmínek stále možné požádat hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování.
Kdy musíte podat daňové přiznání?
Povinnost podat přiznání může vzniknout například při:
- souběžných příjmech ze zaměstnání od více zaměstnavatelů zdaněných zálohovou daní,
- dalších příjmech ze samostatné činnosti, nájmu nebo jiných příjmech nad zákonnou hranici,
- dalších situacích stanovených zákonem o daních z příjmů.
U zaměstnance, který jinak splňuje podmínky pro zdanění příjmů ze zaměstnání, je důležitá například hranice 20 000 Kč dalších příjmů podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů.
Obecný limit pro povinnost podat přiznání u zdanitelných příjmů činí 50 000 Kč ročně, ale u zaměstnanců platí další speciální pravidla.
Kdy je daňové přiznání dobrovolné, ale může se vyplatit?
Daňové přiznání může mít smysl i tehdy, když ho podávat nemusíte.
Typickým příkladem je brigádník, kterému byla během roku z některých DPP sražena 15% srážková daň.
Pokud během roku:
- pracoval jen několik měsíců,
- nevyužil celou roční slevu na poplatníka,
- měl nízké celkové příjmy,
může po zahrnutí těchto příjmů do daňového přiznání vzniknout přeplatek.
Jak funguje roční sleva na poplatníka?
Základní sleva na poplatníka činí v roce 2026:
30 840 Kč ročně.
Při ročním výpočtu se základní sleva nekrátí podle toho, kolik měsíců člověk skutečně pracoval.
To může být výhodné například pro studenty nebo sezónní brigádníky, kteří pracovali jen část roku.
Praktický příklad: student se dvěma brigádami
Student má:
- DPČ u zaměstnavatele A s učiněným Prohlášením poplatníka,
- jednorázovou DPP u zaměstnavatele B bez Prohlášení.
Z DPP dostane například 8 000 Kč.
Protože jde v roce 2026 o DPP do 11 999 Kč bez Prohlášení, může být za splnění podmínek zdaněna 15% srážkovou daní.
Sražená daň činí:
1 200 Kč.
Student může následně tyto příjmy za splnění zákonných podmínek zahrnout do daňového přiznání.
Pokud po celoročním výpočtu a uplatnění roční slevy na poplatníka vznikne přeplatek, finanční úřad ho vrátí.
Zdanění a sociální a zdravotní pojištění nejsou totéž
Daň z příjmu a pojistné se posuzují odděleně.
V roce 2026 jsou pro zdravotní a sociální pojištění důležité zejména tyto hranice:
| Dohoda | Hranice v roce 2026 |
|---|---|
| DPP | 12 000 Kč |
| DPČ | 4 500 Kč |
Při příjmu pod těmito hranicemi nemusí z konkrétní dohody za splnění podmínek vzniknout účast na pojištění.
To ale neznamená, že příjem není zdaněný.
Může se z brigády platit daň, ale ne pojistné?
Ano.
Například DPP ve výši 10 000 Kč bez učiněného Prohlášení může být v roce 2026:
- pod hranicí účasti na sociálním a zdravotním pojištění,
- ale současně zdaněna 15% srážkovou daní.
To je typický příklad toho, proč není vhodné zaměňovat daň a odvody.
Může se z brigády platit pojistné, ale daň vyjít na nulu?
Ano.
Pokud máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka a měsíční sleva na poplatníka pokryje vypočtenou zálohu na daň, může daň vyjít na nulu.
Současně ale může být příjem dostatečně vysoký na to, aby vznikla účast na sociálním a zdravotním pojištění.
Student nemá vlastní zvláštní slevu na dani
Studenti se z hlediska základního zdanění brigád řídí stejnými pravidly jako ostatní zaměstnanci.
Samostatná sleva na studenta už neexistuje.
Student ale může stejně jako ostatní poplatníci využít základní slevu na poplatníka.
Nejčastější chyby při zdanění brigády
- „DPP pod limitem je bez daně.“ Není. Může být bez pojistného, ale stále zdaněna.
- „Bez Prohlášení se vždy platí srážková daň.“ Ne. Nad příslušnou hranicí se používá zálohová daň.
- „Druhá brigáda automaticky znamená daňové přiznání.“ Ne vždy. Záleží na způsobu zdanění.
- „Srážkovou daň vždy dostanu zpět.“ Ne. Záleží na výsledné roční daňové povinnosti.
- „Daň a odvody jsou jedna věc.“ Ne. Jde o dva samostatné systémy.
Jak se daní brigáda?
Zdanění brigády závisí na typu pracovního vztahu, výši příjmu a na tom, zda máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka.
S Prohlášením se používá zálohová daň a lze průběžně uplatňovat například základní slevu na poplatníka. Bez Prohlášení může být u nižších příjmů použita srážková daň – v roce 2026 do 11 999 Kč u DPP a do 4 499 Kč u příjmů ze zaměstnání malého rozsahu. Od vyšších částek se používá zálohová daň.
Pokud máte současně více zaměstnání zdaněných zálohovou daní, může vzniknout povinnost podat vlastní daňové přiznání. Naopak vedlejší brigáda zdaněná pouze srážkovou daní nemusí sama o sobě ročnímu zúčtování bránit.
Daň z příjmu je zároveň potřeba vždy oddělovat od sociálního a zdravotního pojištění. Pro rok 2026 činí důležitá hranice u DPP 12 000 Kč a u DPČ 4 500 Kč měsíčně.
Otázky a odpovědi
Jak se daní brigáda na DPP?
Pokud máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka, DPP se zdaňuje zálohovou daní a lze uplatnit daňové slevy. Bez Prohlášení může být v roce 2026 příjem do 11 999 Kč měsíčně za splnění podmínek zdaněn 15% srážkovou daní; od 12 000 Kč se použije zálohová daň.
Jak se daní brigáda na DPČ?
S učiněným Prohlášením se používá zálohová daň. Bez Prohlášení může být u zaměstnání malého rozsahu příjem v roce 2026 do 4 499 Kč měsíčně zdaněn srážkovou daní; od 4 500 Kč se standardně použije zálohová daň.
Musím kvůli brigádě podávat daňové přiznání?
Ne vždy. Povinnost často vzniká například při souběžných příjmech od více zaměstnavatelů zdaněných zálohovou daní. Pokud máte pouze jednoho zaměstnavatele nebo zaměstnavatele postupně za sebou a splňujete podmínky pro roční zúčtování, vlastní přiznání být nutné nemusí.
Můžu získat srážkovou daň z brigády zpět?
Za splnění zákonných podmínek lze příjmy zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání a sraženou daň započíst na výslednou roční daňovou povinnost. Vrácení celé částky ale není automatické – záleží na celkovém ročním výsledku.
Je brigáda pod limitem automaticky bez daně?
Ne. Limity 12 000 Kč u DPP a 4 500 Kč u DPČ se týkají především účasti na pojištění. I brigáda pod těmito hranicemi může podléhat dani z příjmu.