Co je dohoda o pracovní činnosti (DPČ)?

14. 09. 2026 • Blog • 13 minut čtení

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) je jedna ze dvou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vedle ní existuje ještě dohoda o provedení práce (DPP). DPČ se v praxi často využívá pro pravidelnější brigády a dlouhodobější spolupráci v menším rozsahu, protože na rozdíl od DPP nemá roční limit 300 odpracovaných hodin.

Má ale jiné důležité omezení: rozsah práce nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Při běžné 40hodinové pracovní době jde typicky o průměrně maximálně 20 hodin týdně.

V tomto článku si vysvětlíme, jak DPČ funguje, kolik hodin na ni můžete pracovat, kdy se z ní odvádí sociální a zdravotní pojištění, jak se zdaňuje, kdy vzniká dovolená a jak lze dohodu ukončit.

Co je dohoda o pracovní činnosti?

Dohoda o pracovní činnosti je pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravený zákoníkem práce. Patří mezi takzvané dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V praxi se často používá tam, kde má zaměstnanec pracovat pravidelně, ale v menším rozsahu, než odpovídá běžnému pracovnímu poměru.

Typickými příklady mohou být:

pravidelná brigáda několik dní v týdnu,
administrativní výpomoc,
práce ve skladu nebo obchodě,
zákaznická podpora,
pravidelná práce při studiu,
vedlejší zaměstnání k jiné práci,
dlouhodobější provozní nebo sezónní výpomoc.

DPČ ale není totéž co pracovní poměr se sjednanou kratší pracovní dobou, běžně označovaný jako zkrácený nebo poloviční úvazek. Jde o samostatný druh pracovněprávního vztahu s vlastními pravidly.

Kolik hodin můžete na DPČ pracovat?

U DPČ neexistuje pevný roční limit 300 hodin jako u DPP.

Místo toho zákon stanoví, že rozsah práce nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Při nejběžnější stanovené týdenní pracovní době 40 hodin to znamená:

v průměru maximálně 20 hodin týdně.

Pokud má zaměstnavatel ze zákona stanovenou týdenní pracovní dobu kratší než 40 hodin, odvíjí se maximální průměrný rozsah DPČ od poloviny této doby.

Musíte na DPČ pracovat každý týden maximálně 20 hodin?

Ne. Rozhodující je průměr.

Průměrný rozsah práce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ sjednána, nejdéle však za období 52 týdnů.

Proto může zaměstnanec v jednom týdnu pracovat například více a v jiném méně, pokud výsledný průměr nepřekročí zákonnou hranici.

Například:

1. týden: 10 hodin,
2. týden: 30 hodin.

Za tyto dva týdny činí průměr 20 hodin týdně.

Neznamená to ale, že lze pracovní dobu rozvrhovat libovolně. Stále platí pravidla o délce směny, přestávkách a odpočinku.

Má DPČ roční limit odpracovaných hodin?

Ne. To je jeden z hlavních rozdílů oproti DPP.

Pokud je DPČ nastavena například na průměrných 15 hodin týdně a vztah trvá celý rok, může zaměstnanec za rok odpracovat výrazně více než 300 hodin.

Musí ale být stále dodrženo pravidlo, že práce v rozhodném období nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Musí být DPČ písemná?

Ano. Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně.

Zákon vyžaduje, aby v ní byly sjednány zejména:

druh práce,
sjednaný rozsah pracovní doby,
doba, na kterou se dohoda uzavírá.

V praxi by měla dohoda jasně upravit také odměnu a další důležité podmínky spolupráce.

Zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení dohody.

Musí být v DPČ uvedena hodinová odměna?

Odměňování musí být mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jasně upraveno, ale odměna nemusí být vždy sjednána pouze jako jedna pevná hodinová sazba.

Pro zaměstnance je praktické mít před zahájením práce jednoznačně stanoveno:

kolik za práci dostane,
jak se odměna počítá,
kdy je splatná,
zda může získat bonusy nebo další odměny.

Odměna z DPČ zároveň nesmí klesnout pod příslušnou minimální mzdu.

Kolik činí minimální odměna na DPČ v roce 2026?

Na zaměstnance pracující na DPČ se vztahuje minimální mzda.

V roce 2026 činí při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin:

134,40 Kč za hodinu.

Měsíční minimální mzda pro plný rozsah 40 hodin týdně činí 22 400 Kč.

U DPČ je vzhledem k jejímu rozsahu prakticky důležitá především hodinová minimální mzda.

Zaměstnavatel musí směny na DPČ rozvrhovat předem

Stejně jako u DPP už ani DPČ nefunguje tak, že zaměstnavatel může pracovníka bez dalšího zavolat na směnu kdykoliv podle potřeby.

Zaměstnavatel musí pracovní dobu předem rozvrhnout písemně.

S rozvrhem nebo jeho změnou musí zaměstnance standardně seznámit nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je pracovní doba rozvržena.

Zaměstnanec a zaměstnavatel se však mohou dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem.

Jak dlouhá může být směna na DPČ?

Jedna směna na DPČ může trvat maximálně 12 hodin.

Na zaměstnance pracující na dohodu se vztahují také další pravidla pracovní doby a odpočinku, například přestávky v práci nebo nepřetržitý denní a týdenní odpočinek.

To, že DPČ umožňuje nerovnoměrnější rozložení hodin, tedy neznamená, že zaměstnavatel může směny plánovat bez omezení.

Má zaměstnanec na DPČ nárok na příplatky?

Ano. Také zaměstnanci pracující na DPČ mají za splnění zákonných podmínek nárok na kompenzaci za některé zvláštní režimy práce.

Jde zejména o práci:

v noci,
v sobotu a v neděli,
ve svátek,
ve ztíženém pracovním prostředí.

Konkrétní výše a způsob kompenzace se řídí pravidly zákoníku práce vztahujícími se na zaměstnance odměňované mzdou.

Existuje na DPČ práce přesčas?

Ne. Na DPP ani DPČ se nevykonává práce přesčas ve smyslu zákoníku práce.

Zaměstnanci proto nevzniká nárok na příplatek za práci přesčas.

Pokud například v jednom týdnu odpracuje na DPČ 25 hodin, nemusí jít o přesčas. Důležité je dodržet sjednaný a zákonný rozsah práce a příslušná pravidla pracovní doby.

DPČ a sociální pojištění v roce 2026

U DPČ je pro sociální a nemocenské pojištění důležité rozlišovat, zda jde o takzvané zaměstnání malého rozsahu.

V roce 2026 činí rozhodný příjem 4 500 Kč měsíčně.

Pokud je sjednaný měsíční příjem nižší než rozhodná částka nebo není sjednán vůbec, jde zpravidla o zaměstnání malého rozsahu. Účast na nemocenském a důchodovém pojištění pak vzniká v těch kalendářních měsících, ve kterých zúčtovaný příjem dosáhne alespoň 4 500 Kč.

Prakticky tedy u typické DPČ malého rozsahu:

do 4 499 Kč měsíčně – účast na sociálním a nemocenském pojištění z této DPČ v daném měsíci nevzniká,
od 4 500 Kč měsíčně – v daném měsíci účast na pojištění vzniká.

Pojistné se nepočítá pouze z částky nad 4 500 Kč. Dosažení rozhodného příjmu určuje účast na pojištění a pojistné se následně vypočítává z příslušného vyměřovacího základu.

DPČ a zdravotní pojištění v roce 2026

Pro zdravotní pojištění se člověk pracující na DPČ považuje za zaměstnance, pokud jeho započitatelný příjem u jednoho zaměstnavatele v kalendářním měsíci dosáhne alespoň 4 500 Kč.

To znamená:

do 4 499 Kč měsíčně – z této DPČ se za standardních podmínek zdravotní pojištění neodvádí,
od 4 500 Kč měsíčně – zaměstnavatel zaměstnance přihlásí ke zdravotnímu pojištění a pojistné odvádí.

Sčítá se více DPČ u jednoho zaměstnavatele?

Ano. Pokud máte v jednom kalendářním měsíci více DPČ u stejného zaměstnavatele, jejich příjmy se pro účely zdravotního pojištění sčítají.

Například:

DPČ č. 1: 2 500 Kč,
DPČ č. 2 u stejného zaměstnavatele: 2 500 Kč.

Celkem jde o 5 000 Kč a hranice 4 500 Kč je dosažena.

Příjem z DPP a DPČ se ale pro jejich samostatné pojistné hranice vzájemně nesčítá.

Pozor na minimální zdravotní pojištění

Dosažením hranice 4 500 Kč příběh se zdravotním pojištěním nemusí končit.

Pokud DPČ založí účast na zdravotním pojištění a zaměstnanec nemá výjimku z povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, může být při nízkém příjmu potřeba řešit také doplatek zdravotního pojištění do zákonného minima.

To se netýká například všech osob, za které současně platí pojistné stát nebo na které se vztahuje jiná zákonná výjimka.

Proto není správné počítat čistou odměnu z DPČ jen podle hranice 4 500 Kč bez znalosti konkrétní situace zaměstnance.

DPČ pod 4 500 Kč a zdravotní pojištění

Pokud z DPČ kvůli nízkému příjmu nevznikne účast na zdravotním pojištění, neznamená to automaticky, že člověk nemusí zdravotní pojištění vůbec řešit.

Pokud nemá jiné zaměstnání, není OSVČ ani osobou, za kterou platí pojistné stát, může mít povinnost hradit zdravotní pojištění jiným způsobem.

DPČ pod limitem tedy není univerzální způsob, jak „neplatit zdravotní pojištění“.

Jak se DPČ zdaňuje?

Daňový režim závisí mimo jiné na výši příjmu a na tom, zda má zaměstnanec u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka k dani.

DPČ s Prohlášením poplatníka

Pokud máte u zaměstnavatele učiněné Prohlášení poplatníka, příjem se zdaňuje zálohovou daní a můžete za splnění podmínek průběžně uplatňovat například základní slevu na poplatníka.

Pro stejné období lze Prohlášení poplatníka učinit pouze u jednoho zaměstnavatele.

DPČ bez Prohlášení poplatníka do 4 499 Kč

Pokud u zaměstnavatele nemáte učiněné Prohlášení poplatníka a jde o příjem ze zaměstnání malého rozsahu, může příjem v roce 2026 do 4 499 Kč za kalendářní měsíc za splnění zákonných podmínek podléhat srážkové dani.

DPČ bez Prohlášení poplatníka od 4 500 Kč

Při dosažení příjmu 4 500 Kč a více se příjem standardně zdaňuje zálohovou daní.

Daň a pojistné je potřeba vždy posuzovat odděleně.

Je DPČ do 4 499 Kč bez daně?

Ne automaticky.

Částka 4 500 Kč je důležitá především pro účast na pojištění a zároveň hraje roli při způsobu zdanění příjmu bez učiněného Prohlášení poplatníka.

I příjem pod hranicí pojistného tedy může být zdaněn, například srážkovou daní, pokud u zaměstnavatele není učiněné Prohlášení poplatníka.

Naopak při učiněném Prohlášení může díky základní slevě na poplatníka vyjít výsledná měsíční daň u nižšího příjmu na nulu.

Má zaměstnanec na DPČ nárok na dovolenou?

Ano. Také zaměstnanci pracující na DPČ mohou mít placenou dovolenou.

Pro vznik práva na dovolenou musí být v daném kalendářním roce splněny dvě základní podmínky:

pracovněprávní vztah musí nepřetržitě trvat alespoň 28 kalendářních dní,
zaměstnanec musí pro účely dovolené odpracovat alespoň 80 hodin.

Pro výpočet dovolené se u DPP i DPČ používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin. Do potřebných 80 hodin mohou podle zákonných pravidel vstupovat také některé náhradní doby.

Kolik dovolené vznikne na DPČ?

Splnění podmínek 28 dní a 80 hodin pouze znamená, že zaměstnanci může právo na dovolenou vzniknout.

Neznamená to automaticky čtyři týdny volna.

Konkrétní počet hodin dovolené se vypočítává podle zákonného vzorce s využitím fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby a výměry dovolené u zaměstnavatele.

Za dobu čerpání dovolené náleží zaměstnanci náhrada odměny ve výši průměrného výdělku.

Nemoc na DPČ a nemocenské dávky

Pro nárok na nemocenské dávky je důležité, zda DPČ založila účast na nemocenském pojištění.

U zaměstnání malého rozsahu vzniká v roce 2026 účast na nemocenském pojištění v měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem dosáhne alespoň 4 500 Kč.

Pokud účast na nemocenském pojištění vznikla, mohou se při splnění dalších zákonných podmínek uplatnit pravidla náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti a následně nemocenských dávek.

DPČ, která v daném měsíci účast na nemocenském pojištění nezaloží, sama o sobě nárok na nemocenské z tohoto zaměstnání nezakládá.

Jak lze DPČ ukončit?

DPČ může skončit například:

uplynutím doby, na kterou byla sjednána,
dohodou zaměstnance a zaměstnavatele ke sjednanému dni,
výpovědí,
případně dalším způsobem, který připouští zákon nebo platné ujednání stran.

Pokud není sjednán jiný způsob zrušení, lze vztah založený DPČ písemně vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Výpovědní doba činí 15 dní a běží ode dne, kdy byla výpověď doručena druhé straně.

Je u DPČ odstupné?

Samotné skončení DPČ běžně nezakládá stejný nárok na odstupné, jaký může vzniknout při skončení pracovního poměru z některých zákonem stanovených důvodů.

DPČ proto nelze z hlediska jistoty zaměstnání automaticky stavět na stejnou úroveň jako klasický pracovní poměr.

Může dlouhodobý pracovník na DPČ požádat o pracovní poměr?

Ano. Pokud pracovněprávní vztahy založené DPP nebo DPČ u stejného zaměstnavatele v souhrnu trvaly déle než 180 dní během předchozích 12 měsíců, může zaměstnanec písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru.

Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, musí za zákonných podmínek poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.

Zaměstnanec ale nemá automatický právní nárok na to, aby mu pracovní poměr skutečně vznikl.

DPČ vs. DPP: jaký je hlavní rozdíl?

Parametr	DPČ	DPP
Rozsah práce	V průměru max. polovina stanovené týdenní pracovní doby	Max. 300 skutečně odpracovaných hodin ročně u jednoho zaměstnavatele
Při běžné 40hodinové pracovní době	V průměru max. 20 hodin týdně	Rozhoduje roční limit 300 hodin
Roční strop hodin	Ne	Ano
Důležitá hranice pro pojištění v roce 2026	4 500 Kč měsíčně	12 000 Kč měsíčně
Typické využití	Pravidelnější práce v menším rozsahu	Příležitostná nebo časově omezenější práce
Dovolená	Ano, po splnění podmínek	Ano, po splnění podmínek
Práce přesčas	Ne	Ne

Je DPČ lepší než DPP?

Jedna dohoda není obecně lepší než druhá.

DPČ bývá praktičtější pro pravidelnější spolupráci ve větším rozsahu, protože není omezena 300 hodinami ročně.

DPP může být vhodnější například pro menší množství práce během roku a má zároveň vyšší rozhodnou částku pro účast na pojištění.

Rozhodovat by proto měl zejména:

očekávaný počet hodin,
pravidelnost práce,
délka spolupráce,
výše měsíční odměny,
pojistná a daňová situace zaměstnance.

DPČ není totéž jako poloviční úvazek

Tohle rozlišení je důležité.

Pracovní poměr se sjednanou kratší pracovní dobou a DPČ jsou dva různé pracovněprávní vztahy.

Zaměstnanec může například pracovat v klasickém pracovním poměru 20 hodin týdně. To se běžně označuje jako poloviční úvazek.

Stejného průměrného rozsahu lze v některých případech dosáhnout také na DPČ, ale pravidla vzniku, skončení a některých dalších práv se liší.

Proto není přesné používat pojmy „DPČ“ a „poloviční úvazek“ jako synonyma.

Můžete mít více DPČ současně?

Ano. Je možné pracovat na DPČ pro více zaměstnavatelů.

U různých zaměstnavatelů se jednotlivé pracovněprávní vztahy posuzují samostatně.

Pokud máte více DPČ u jednoho zaměstnavatele, je potřeba hlídat zejména:

zákonný rozsah práce,
sčítání příjmů pro účely pojistného,
pravidla týkající se souběhu stejného druhu práce.

Výhody a nevýhody DPČ

Výhody	Omezení a rizika
Nemá roční limit 300 hodin	Práce smí v průměru dosahovat nejvýše poloviny stanovené týdenní pracovní doby
Vhodná pro pravidelnější spolupráci	Nižší hranice pro vznik účasti na pojištění než u DPP
Může trvat dlouhodobě	Menší jistota zaměstnání než u klasického pracovního poměru
Nárok na dovolenou po splnění podmínek	U velmi krátké spolupráce nárok na dovolenou nevznikne
Nárok na vybrané příplatky	Nevykonává se na ní práce přesčas
Lze kombinovat s jiným zaměstnáním	Je nutné hlídat daňové a pojistné dopady souběhu příjmů

Na co si dát před podpisem DPČ pozor?

Před podpisem si zkontrolujte především:

jaký druh práce budete vykonávat,
jaký rozsah pracovní doby je sjednán,
jaká je odměna,
na jak dlouhou dobu se DPČ uzavírá,
jak budou rozvrhovány směny,
kdy bude odměna vyplácena,
zda budete pracovat v noci, o víkendech nebo ve svátek,
jak lze dohodu ukončit,
zda očekávaný příjem dosáhne hranice pro účast na pojištění.

Vlastní vyhotovení podepsané dohody si vždy ponechte.

Co je DPČ a pro koho se hodí?

Dohoda o pracovní činnosti je vhodná zejména pro pravidelnější práci v menším rozsahu. Nemá roční limit 300 hodin jako DPP, ale množství práce nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Při standardní 40hodinové pracovní době jde zpravidla o průměrně maximálně 20 hodin týdně.

DPČ musí být uzavřena písemně a musí obsahovat druh práce, sjednaný rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se uzavírá. Zaměstnavatel musí předem písemně rozvrhovat směny a jedna směna může trvat maximálně 12 hodin.

V roce 2026 je u DPČ důležitá hranice 4 500 Kč měsíčně. U zaměstnání malého rozsahu vzniká účast na sociálním a nemocenském pojištění v těch měsících, kdy zúčtovaný příjem dosáhne alespoň této částky. Pro zdravotní pojištění se při příjmu od 4 500 Kč zaměstnanec rovněž považuje za zaměstnance.

Zaměstnanci na DPČ mohou po splnění zákonných podmínek získat také placenou dovolenou. Pro její vznik je zásadní nepřetržité trvání dohody alespoň 28 kalendářních dní a alespoň 80 hodin započitatelných pro účely dovolené.

DPČ je proto praktická především tehdy, když má práce probíhat pravidelně a 300hodinový roční limit DPP by byl příliš omezující.

Otázky a odpovědi

Co je dohoda o pracovní činnosti (DPČ)?

DPČ je dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, která se často využívá pro pravidelnější práci v menším rozsahu. Nemá roční limit 300 hodin, ale rozsah práce nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Kolik hodin týdně můžu na DPČ pracovat?

Při běžné 40hodinové stanovené týdenní pracovní době jde o průměrně maximálně 20 hodin týdně. Průměr se posuzuje za dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle za období 52 týdnů, takže počet hodin v jednotlivých týdnech se může lišit.

Kolik si můžu na DPČ vydělat bez sociálního a zdravotního pojištění?

V roce 2026 je důležitá hranice 4 500 Kč měsíčně. U typického zaměstnání malého rozsahu při příjmu do 4 499 Kč v daném měsíci účast na sociálním a nemocenském pojištění nevzniká; pro zdravotní pojištění se při příjmu do 4 499 Kč z této DPČ zaměstnanec za standardních podmínek rovněž nepovažuje za zaměstnance. Je však potřeba zohlednit konkrétní pojistnou situaci zaměstnance.

Má zaměstnanec na DPČ nárok na dovolenou?

Ano. Právo na dovolenou může vzniknout, pokud DPČ v daném kalendářním roce nepřetržitě trvá alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec pro účely dovolené odpracuje alespoň 80 hodin. Konkrétní nárok se následně vypočítává v hodinách.

Jak lze dohodu o pracovní činnosti ukončit?

Pokud si strany nesjednaly jiný způsob, lze DPČ písemně vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná běžet dnem doručení výpovědi druhé straně. Dohodu lze ukončit také vzájemnou dohodou.